Švihový způsob běhu - technika a biomechanika

Švihový způsob běhu se využívá pro udržování běžecké rychlosti. Z časového hlediska má u všech běžeckých tratí nejdelší zastoupení. Dokonalé technické provedení běžeckého kroku ovlivňuje výkonnost především ve sprintu. V posledních letech si i běžci na středních a dlouhých tratí uvědomují, že maximální a efektivní využití svých funkčních a morfologických schopností je možné jen za podmínky zvládnutí optimální běžecké techniky.

U krátkých sprintů se technika švihového způsobu běhu využívá v přímém běhu, při běhu v zatáčce i při vlastním doběhu. Způsob provedení běžeckého kroku (při stejné struktuře pohybu) se vyznačuje u jednotlivých běžců některými drobnými odlišnostmi (v práci paží, v náklonu trupu, v došlapu na podložku aj.). Běh v zatáčce z pohledu techniky běhu je obtížnější než na přímé trati. Běžec překonává odstředivou sílu, kterou kompenzuje náklonem trupu těla do zatáčky. Chodidlo při došlapu na podložku je natočeno mírně dovnitř. Výběh ze zatáčky do rovinky je charakteristický postupným zmenšováním bočného náklonu osy těla až do úplného vzpřímení. Při běhu v zatáčce dochází k nesouměrnému rozsahu práce nohou, kroky jsou kratší. Vnější končetina překonává větší vzdálenost než vnitřní. Po vyběhnutí ze zatáčky se krok opět prodlužuje a stává se souměrný. Při doběhu do cíle se využívá rovněž švihový způsob běhu, při kterém dochází v posledních krocích před cílem k rychlému náklonu trupu. Běžecký krok můžeme rozdělit na dvě fáze: oporová a letová.

Fáze běžeckého kroku

1. Fáze oporová se skládá z dokroku, momentu vertikály a odrazu.
   
   

• Dokrok začíná pružným došlápnutím chodidla pokrčené švihové nohy na podložku. Je realizován přes vnější (malíkovou) část chodidla a končí v momentě vertikály. Tělo běžce postupuje setrvačností dopředu.
  
  
  
  v_s - rychlost setrvačná
  α - úhel dokroku 70-80°
  
  
  
  
  
  
• V momentě vertikály se těžiště těla běžce nachází nad oporovou (stojnou) nohou. Mírně pokrčená oporová noha se dotýká celým chodidlem podložky. Obě paže jsou přibližně ve stejné poloze. Švihová noha je v koleně ohnutá, bérec je složen pod stehno. Celé tělo je uvolněné.
  
• Vlastní odraz začíná náponem odrazové nohy v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu. Bok na straně švihové nohy se natáčí dopředu, ostré koleno se zvedá, bérec se postupně vykyvuje dopředu. Síla odrazu směřuje do těžiště. Hlava, krk a trup i odrazová noha vytváří běžecký luk. Paže jsou v rozšvihu. Rozsah pohybu odpovídá rychlosti běhu.
  
  
  

Skládání sil při švihovém způsobu běhu


2. Fáze bezoporová (letová) začíná v okamžiku, kdy odrazová noha opustila podložku. Odrazová noha se stále více pokrčuje v koleně, bérec se skládá pod stehno. Bérec švihové nohy dokončuje vykývnutí a běžec se snaží rychle došlápnout na podložku.





Pohyb těžiště při švihovém způsobu běhu