Atletika pro školní TV
Charakteristika Technologie a základní pravidla Švihový způsob běhu Šlapavý způsob běhu

Šlapavý způsob běhu - technika a biomechanika

Běžec před vlastním startovním výběhem musí zaujmout optimální výběhové postavení, které mu následně umožní technicky správné provedení vlastního výběhu (se šlapavým způsobem běhu). U krátkých běhů (sprintů) se používá nízké startovní postavení. Polovysoké a polonízké startovní postavení využívají běžci při štafetových bězích. Při bězích na dlouhé a střední tratě, kde k rozvinutí potřebné rychlosti je potřeba menšího počtu kroků, se používá polovysoké až vysoké startovní postavení.

Optimální poloha startovního postavení a vlastní výběh (nízký start) ovlivňuje výkon především ve sprintech. Technika nízkého startu se dělí na část přípravnou a vlastní výběh.

A) Přípravná část (statická)

Běžec zaujímá v blocích na povel „Připravte se!“ přípravnou polohu a na povel „Pozor!“ střehovou polohu. Startovní bloky zabezpečují nejvhodnější podmínky k maximální akceleraci. Podle vzdálenosti opěrek bloků rozlišujeme postavení úzké, střední a široké.

Úzké postavení bloků je z biomechanického hlediska efektivní. Vektorové přímky sil obou nohou jsou téměř rovnoběžné. Nohy jsou do práce zapojeny za sebou, v nejkratším časovém intervalu. Nevýhodou je, že téměř celá hmotnost sprintera je přenesena na paže. Vzdálenost předního a zadního bloku je menší než jedna stopa. Ve střehové poloze je pánev a ramena sprintera ve stejné úrovni. Uvedené postavení používají sprinteři menší postavy se značnými silovými dispozicemi a s vysokou frekvencí běhu.

Střední postavení bloků je nejčastěji používané. Hlavní předností je ve střehové poloze rovnoměrné rozložení hmotnosti těla do čtyř opěrných bodů. Vzdálenost předního a zadního bloku je jedna stopa. Ve střehové poloze je pánev cca 10 cm nad úrovní ramen. Postavení vyhovuje dynamickým sprinterům.

Široké postavení bloků není optimální vzhledem k nepříznivým pracovním úhlům v kolenních kloubech, velkou časovou ztrátou mezi extenzí zadní a přední nohy. Pánev je ve střehovém postavení 10 až 20 cm nad úrovní ramen. Postavení vyhovuje běžcům vyšších postav a některým běžcům na nejdelších sprinterských tratích.

Sprinter zaujme přípravou polohu tak, že se nejprve postaví za startovní bloky a na startérův povel „Připravte se!“ přejde před startovní bloky a opře se nejdříve pažemi o podložku. Postupně vloží pevně obě nohy do bloků a klekne si na koleno zadní nohy. Paže si následně upraví tak, aby se opíraly o zem v šíři ramen a byly natažené. Konce prstů a palec, který směřuje dovnitř, tvoří „stříšku“. Ramena jsou vysunuta dopředu tak, aby váha těla sprintera byla rovnoměrně rozložena do pěti opěrných bodů. Trup je mírně vyhrben, hlava je v jeho prodloužení nebo svěšená. Na povel „Pozor!“ zvedne sprinter postupně pánev a zaujme optimální střehové postavení.



Střehové postavení při startu


Búhel mezi trupem a svislicí v těžišti těla (98 - 112°)
A1úhel mezi stehnem a holení přední nohy (92 - 105°)
A2úhel mezi stehnem a holení zadní nohy (115 - 125°)
M1úhel mezi stehnem nohy v předním bloku a svislicí v těžišti těla (19 - 23°)
M2úhel mezi stehnem nohy v zadním bloku a svislicí v těžišti těla (8 - 17°)



Síly působící na běžce ve střehové poloze








Ghmotnost těla
P1, P2síly odrazu
Pvýsledná síla








B) Vlastní startovní výběh (dynamická část)

je zahájen startovním výstřelem, po kterém dochází k vlastní reakci běžce (reakční doba v milisekundách). Startovní výběh začíná odrazem paží od země a jejich následným rychlým rozšvihem. Současně dochází k dynamickému odrazu přední nohy. Švihová noha, která je opřená o zadní blok, se napne v hlezenním kloubu, opouští blok, přitom se ohýbá v koleně, které směřuje dopředu. Rychlým došlapem švihové nohy na zem (za sebe) končí první krok startovního výběhu. Sprinter se snaží o co nejkratší dotyk s podložkou. V následných krocích se postupně trup napřimuje, prodlužují se kroky a zvětšuje se jejich frekvence. Šlapavý způsob běhu je ukončen došlapem nohy před svislou těžnici (dojde k momentu vertikály), a sprinter tak přechází na švihový způsob běhu. Skládání hnacích sil při startovním výběhu znázorňuje následné schéma.

Skládání hnacích sil při startovním výběhu

vrychlost vzletu těžiště
v0rychlost odrazová
vsrychlost setrvačná
αúhel odrazu:
při úzkém postavení bloků 35°
při středním postavení bloků 40°
při širokém postavení bloků 45°
βúhel vzletu těžiště:
při úzkém postavení bloků 10°
při středním postavení bloků 13°
při širokém postavení bloků 17°