Hladké běhy - technologie a základní pravidla

Technologie

Standardní běžecký ovál je 400 m. Musí mít dvě rovinky a dvě zatáčky o stejném poloměru. Vnitřní okraj dráhy musí být ohraničen obrubníkem 50 mm širokým a 50 mm vysokým. Ostatní čáry, které vymezují atletický ovál jsou rovněž 50 mm široké.

Délka běžeckého oválu musí být měřena po čáře vzdálené 0,30 m od vnitřní hrany obrubníku směrem do dráhy (první dráha). Tam kde běžecký ovál není vymezen obrubníkem se musí měřit ve vzdálenosti 0,20 m od čáry označující vnitřní okraj oválu (druhá až osmá dráha).

Délka každé dráhy musí být měřena od přední hrany startovní čáry po hranu cílové čáry bližší startu. Do délky dráhy se počítá čára startovní. Šířka atletické dráhy je 1,22 cm. Do šířky atletické dráhy se počítá vždy vnější čára. Cíl a start musí být vyznačen bílou čarou širokou 50 mm.

Závod na silnici se musí běhat na upravených cestách. Pokud to silniční provoz neumožní, je možné vést trať po cyklistických stezkách nebo po chodnících pro pěší podél silnice. Start a cíl může být na atletickém stadionu. Délka trati pro závody na silnici musí být měřena po nejkratší možné dráze, kterou by závodník po cestě vymezené pro závod mohl proběhnout.

Přespolní běhy. Trať musí být vytyčena v otevřené nebo lesnaté krajině, v terénu pokrytém pokud možno trávou, s přírodními překážkami, které může stavitel trati využít pro ztížení či zpestření trati. Trať musí být jasně vyznačena po obou stranách. Významné úseky musí být bezpečně ohraničené, jedná se zejména o prostory startu, cíle a rozcvičení.

Základní pravidla

Startovní bloky
Musí být používány při všech bězích do 400 m včetně a nesmí být používány při jiných závodech. Při nastavení na startu nesmí jakákoliv část přesahovat startovní čáru nebo zasahovat do jiné dráhy.

Start
Musí být vyznačen bílou čarou 50 mm širokou. Pro všechny běhy, které se neběží v drahách, musí být startovní čára zakřivena tak, aby všichni běžci odstartovali ve stejné vzdálenosti od cíle. Všechny běžecké závody musí být odstartovány výstřelem ze startovací pistole a to za předpokladu, že jsou běžci v klidu. U běhů do 400 m včetně je povelová technika startéra „Připravte se!“ a „Pozor!“. Při bězích nad 400 m je povelem pouze „Připravte se!“, po kterém následuje, když jsou běžci v klidu, výstřel. V každém běhu je možný pouze jediný chybný start. Kterýkoli běžec, který způsobil další chybný start v témže běhu, musí být ze závodu vyloučen. Při bězích v rámci vícebojů musí být diskvalifikován běžec, který zaviní dva chybné starty. U běhů na silnici se používají standardní povely jako pro běhy nad 400 m. U závodů s velkou účastí běžců musí 5 min před vlastním startem být oznámen výstražným znamením.

Závod
Při běhu v oddělených drahách se každý závodník musí pohybovat v jemu přidělené dráze od startu do cíle. U běhu na 800 m, pokud se zahajuje závod v drahách, se musí běžet v drahách až po obloukovou čáru vyznačenou na konci první zatáčky, kde běžci mohou opustit své dráhy. Pokud běžec při běhu strká do jiného běžce nebo mu brání v běhu, musí být ze závodu vyloučen. Závodník, který dobrovolně opustí běžecký ovál, nesmí v závodě pokračovat. Při závodech na silnici smí běžec opustit silnici se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.

Měření časů
Oficiální časy musí být měřeny jedním z následujících způsobů - ruční a plně automatické měření. Při ručním měření musí časoměřiči stát v rovině cílové čary a vně běžeckého oválu. Pokud je to možné, jsou vzdáleni alespoň 5 metrů od dráhy. Časoměřiči musí používat buď mechanických stopek nebo ručně ovládaných elektronických stopek s digitálním čtením. Časy musí být měřeny od záblesku či kouře pistole do okamžiku, kdy kterákoli část těla závodníka (tj. trup nikoli hlava, krk, paže, noha, ruka) dosáhne svislé roviny procházející okrajem cílové čáry bližším startu. Všechny ručně měřené časy při bězích na dráze musí být odečítány na nejbližší vyšší desetinu. Při závodech pořádaných částečně nebo mimo stadion na nejbližší vyšší celou sekundu. Pokud se zastaví ručička stopek mezi dvěma ryskami určujícími čas, musí se přiznat horší čas. Při použití elektronických stopek s digitálním čtením se všechny časy, které na druhém desetinném místě nekončí nulou, zaokrouhlují na nejbližší vyšší celou desetinu sekundy (např. 11,61 zápis 11,7). Souhlasí-li údaj dvou ze tří stopek, pak je úředním časem údaj naměřený oběma souhlasnými stopkami. Pokud se rozcházejí údaje všech tří stopek, je úředním časem střední údaj. Jsou-li k dispozici pouze dva údaje, které se navzájem liší, musí být úředním údajem horší čas.

Při plně automatickém měření u běhů do 10000 m se časy musí odečítat v setinách sekundy a stejně tak se musí zaznamenat. Při delších bězích na dráze se časy, které nekončí nulou, musí zaokrouhlit na nejblíže vyšší desetinu sekundy. (např. 51:30,16 zápis 51:30,2 )

Měření rychlosti větru. Rychlost větru musí být měřena od záblesku startérovy pistole a to u běhů na 100 m po dobu 10 sekund a u běhu na 200 m po dobu 10 sekund od okamžiku, kdy první běžec vběhl do cílové rovinky. Rychlost větru se rovněž měří při bězích na 50 m a 60 m po dobu 5 sekund.