Překážkové běhy - charakteristika

Překážkový běh patří mezi smíšenou pohybovou činnost, ve které se objevují cyklické i acyklické pohyby. Tvoří skupinu disciplín běžecko-technického charakteru. Běžec kromě vlastního běhu překonává umělé překážky rozestavěné na dané trati. Při překážkových bězích se využívá technika šlapavého způsobu běhu (při startovním výběhu), technika švihového způsobu běhu (při běhu mezi překážkami a doběhu) a technika přeběhu překážky. Při přeběhu překážky je důležité, aby vertikální výkyv centrálního těžiště těla vzhledem k podložce byl nad překážkou co nejmenší. Rychlost běhu mezi překážkami a při doběhu vychází ze stejných biomechanických zákonitostí jako u hladkých běhů.

U překážkových běhů je důležitý rozvoj silových, rychlostních, vytrvalostních a obratnostních schopností. Výkon překážkáře je ovlivněn rychlostí běhu, odrazovými schopnostmi, úrovní rozvoje kloubní pohyblivosti, technikou přeběhu překážek i rytmem při běhu mezi překážkami.