3.3  Komplexní testy

 

Hodnotí komplexně funkční zdatnost jedince, především schopnosti kardio-respiračního systému, schopnosti k pohybové aktivitě a sportu. 

Testy provádíme v laboratoři. Těmto testům předchází zjišťování antropometrických ukazatelů /tělesná výška, hmotnost/, hodnocení tělesného složení 

např. metodou BIA /bioelektrická impedanční analýza/ přístrojem Bodystat, kaliperací apod. Hlavní metodou komplexního vyšetření je spiroergometrie.

 

 

Standardizace:

1)      Vyšetřovaný- před testováním se vyvarujeme ponocování, cestování, nadměrné zátěži, alkoholu, drog, některých léků, 

                                    zvýšeného příjmu bílkovin

2)      Podmínky – test probíhá za standardizovaných podmínek, týkající se personálu /stejný, zaškolený/ a laboratoře 

                                /vlhkosti vzduchu, cirkulace vzduchu, přístrojů, atmosferického tlaku, teploty apod./

 

 

Pomůcky:

U všech komplexních testů používáme různé typy ergometrů:

1)      Bicykl

2)      Běhátko

3)      Rumpál /pro starší jedince, testujeme funkční zdatnost před operací/

4)      Veslovací, pádlovací či pro kajakáře

Video č.1

5)      Plavecký

Video č.2

6)      Průtokový žebřík /používaný pro testování hasičů

 Video č.3

 

 

Dělení testů:

 

1)      STATICKÉ – např. výskokový ergometr = odrazová plošina

                                          /zjišťuje vertikální rychlost a sílu odrazu/

2)      DYNAMICKÉ – dále dělíme dle typu zatížení /příklady v příloze č.1/

A)     s kontinuální zátěží /moc se nevyužívá, např. při zvýšení hodnot jaterních testů se udělá odběr před zátěží, 

        poté jedinec absolvuje stále stejnou zátěž submaximální intenzity a opět se udělá odběr – 

        při zvýšení jaterních testů po zátěži se zakáže sportovní činnost/

B)      se stupňovitou zátěží /častější/

-          s přestávkami /v přestávkách odběry či jiné testy/ či bez přestávek

-          se vznikem rovnovážného stavu /zátěž musí trvat určitou dobu, aby rovnovážný stav vznikl, 

         jinak zjištěné ukazatele neodpovídají stupni zátěže, stupeň trvá alespoň 2-3 minuty/ , např. test W170

-          bez vzniku rovnovážného stavu /stupeň zátěže nejčastěji trvá pouze 30-60 sekund, jde o to, dostat jedince do maxima, 

        odečítají se pouze ukazatele v maximu, údaje zjištěné v průběhu zátěže nelze použít, neodpovídají stupni zátěže/,

        např. spiroergometrický test /test do maxima s analýzou výdechových plynů/, Wingate test /all-out test/

 

 

Významné ukazatele:

 

Maximální tepová frekvence /TFmax/

Maximální srdeční frekvence /SFmax/

-záznam elektrokardiogramu /EKG/v průběhu zátěže až k SFmax na odkazu:

Video č.4

-na odkazu je zřetelný pokles SF /anglicky HR-hearth ratio/ ihned po zátěži na elektrokardiogramu:

Video č.5

 

Maximální spotřeba kyslíku /VO2max/

=kolik se tělo vezme v maximu kyslíku, nejdůležitější ukazatel vytrvalostních schopností

- záleží na řadě faktorů, nejvíce na množství svalové hmoty, typu svalových vláken a jejich obsahu, 

   ventilaci, množství krve, množství hemoglobinu, velikosti myokardu ad.

-průměr cca 40-50 ml/kg, špičky až 80 ml/kg, ženy o 30% méně i více

-průběh hodnocení VO2max na rumpálu, můžete shlédnout na:

Video č.6

 

Tepový kyslík

- vyjádřen vztahem VO2max/maximální SF 

-srdce se stáhne a vypudí množství krve a v něm množství 02=>tepový kyslík

-jde o důležitý ukazatel velikosti srdce

 

Anaerobní práh

=důležitý ukazatel pro rozvoj rychlostní vytrvalosti se zjistí nejlépe ze zlomu ventilační křivky či laktátové křivky, 

   odběry laktátu /La/, anaerovní práh odpovídá 4 mmol La

-          zaznamenané odběry při pohybové aktivitě: Video č.7

-          odběry Lance Armstronga na: Video č.8

 

Maximální ventilace /VEmax/

- čím více jedinec ventiluje, tím lepší předpoklady pro příjem 02 /až 170 litrů a více za minutu/

 

Zpět na hlavní menu