Eneolit

(4 000 – 2 000 př.n.l.)

označení:

chalkolit (doba měděná) – Blízký východ a Středomoří,

kde se metalurgie mědi rozvinula natolik, že se využívání tohoto kovu stalo významným

eneolit – střední Evropa, měď se sice v hmotném inventáři rovněž vyskytuje,

ale civilizační úroveň zde ještě výrazněji neovlivnila – rozhodující úlohu si uchovávala kamenná industrie

přesto je třeba od neolitu odlišit –

významné změny: kvalitativně významné zdokonalení neolitického způsobu hospodaření,

umožňující vytváření nadprodukce potravin a tím i společenskou dělbu práce = její rozvoj

Blízký východ – Mezopotámie = intenzifikace zemědělské výroby –

budování zavlažovacích systémů –

vytváření výraznějšího nadproduktu při pěstování zemědělských plodin umožňuje dělbu práce –

vydělují se řemeslníci, obchodníci, bojovníci, úředníci, kněží –

kněží - tato vrstva vykonává nejen náboženské obřady, ale celou společnost řídí - ujímá se vlády

potřeba dokonalejší organizace společnosti tak vyvolává vznik prvích státních útvarů

dominující role mužů = patriarchát

také postupné zpřetrhávání příbuzenských svazků v komunitách –

místo rodového uspořádání organizace občin na teritoriálním principu

řemesla, obchod, úředníci, kněží (svatyně, chrámy, kulty) –

vznik střediskových lokalit = počátky měst a městských států –

brzy dokonce i nástup bronzové industrie (ale to už zde plná doba dějinná)

v hlavních rysech obdobný civilizační vývoj jako v Mezopotámii, tj. od neolitu ve státní organizaci

také Egypt, Indie (harappská kultura, Mohendžodáro), Čína,

ale i jižní část severní Ameriky (zde přitom chybělo oradlo, vůz, tím i využití domestikovaných zvířat k zápřahu,

ani kovy zde neměly takový technický význam –

měď, zlato a stříbro se užívaly jen k výrobě ozdob – železo chybělo úplně)

Evropa – ve srovnání s Blízkým východem méně příhodné přírodní podmínky,

menší možnosti zemědělské výroby a tím i vzniku nadproduktu,

vývoj proto pomalejší – nevznikají městská sídliště a tak velké koncentrace obyvatel

ale i zde oradlo, vůz, zvířecí zápřah,

metalurgie mědi

patriarchální společnost – zejména stepní pás, kde dochází k růstu chovu dobytka

severní Evropa = dokončení procesu neolitizace

řecká oblast

kontakt s Blízkým východem, význam východního Středomoří pro šíření kontaktů

vyspělá produkce mědi (či arzenové mědi) – sekery, dýky, hroty kopí = hlavně tedy zbraně

zlato - na luxusní předměty (diadémy, závěsky), ale i stříbro a elektron (nádoby)

výroba keramiky – už na řemeslné úrovni, objevuje se hrnčířský kruh

3000 př. n. l. – raně minojské (Kréta), kykladské (ostrovy), helladské (pevninské Řecko) období –

vrstvy Trója I-V v Malé Asii

vznik státních útvarů – vyspělá civilizace, města a pevnosti

před 2000 př.n. l. – ničivý zásah z Balkánu – předkové Řeků

Balkán samotný – vývoj tellových sídlišť – využívání mědi, budování domů typu megaron

Bulharsko – Rumunsko - kultura Gumelnica,

až západní Ukrajina – okruh Cucuteni – Tripolje (začal se vyvíjet již v závěru neolitického období) –

rozsáhlá lidnatá sídliště – dlouhé hliněné domy, pravidelné uspořádání zástavby –

tzv. ploščadki – Vladimirovka, dokonce dlážděné ulice

na Balkáně také vyspělá metalurgie mědi = vyráběny především zbraně –

sekeromlaty a sekery s křížovým ostřím

doly na měděnou rudu – Ai-bunar (Bulharsko) či Rudna Glava (Srbsko) – zdrojem bohatství

kultura Varna - pohřebiště – několik desítek hrobů s mimořádně bohatou výbavou, celkem přes 5 kg zlata!

před 3000 př. n. l. – určitá stagnace, vyčerpání zdrojů mědi

kultury Cernavoda – Cotofeni - Ezero

v důsledku toho se i do střední Evropy dostává relativně málo měděných výrobků

střední Evropa - pokroky v zemědělství – zápřah

doklady - keramická plastika, pohřby párů dobytčat), oradlo 1, 2

(skalní malby ze severní Itálie – kultura Remedello),

vůz (jeho využití v dopravě ovšem patrně ještě silně limitováno, možné spíše ve stepním prostředí) –

opět dochovány keramické modely

směna surovin s lokálně omezeným výskytem –

doly především na kvalitní rohovce pro výrobu štípané industrie (Krzemionki),

ale i na jantar, měděnou rudu a sůl

vyvíjí se patriarchální společnost – význam mužů dán jejich rolí ve stále častějších válečných konfliktech,

jakož i větším důrazem na chov dobytka, také orba se stala mužskou záležitostí -

odraz v pohřebním ritu, zdůrazňujícím zejména roli muže – bojovníka - hroby s bojovými sekoromlaty

pestrý obraz archeologických kultur v průběhu středoevropského eneolitu –

četné změny ovlivněny nepochybně i řadou klimatických kolísání,

která ovlivnila možnosti rozvoje v jednotlivých oblastech

členění středoevropského eneolitu:
časný	4 000 - 3 700 př.n.l.
starší	3 700 - 3 300
střední	3 300 - 3 000
mladší	3 000 - 2 600
pozdní	2 600 - 2 000

časný eneolit

Karpatská kotlina –

doznívání kultur lengyelského okruhu –

z nich kultura tiszapolgárská 1, 2

bohatá pohřebiště – Tibava, Velké Raškovce, Tiszapolgár

měděné sekoromlaty 1, 2, ale i zlatý šperk!

později kultura bodrogkeresztúrská

vlastní střední Evropa –

v důsledku zhoršení klimatických podmínek (dosti drsná perioda subboreálního klimatu)

dochází ke značnému prořidnutí osídlení

doznívá kultura jordanovská, představující závěr vývoje kultur lengyelského okruhu

od jihozápadu dochází ke krátkodobému a nepříliš významnému rozšíření

kultur michelsberské a schussenriedské (z území na sever od Alp)

specifické prostředí u alpských jezer,

díky pozdějšímu vzestupu hladiny vody zakonzervovány ve vlhkém prostředí dřevěné konstrukce objektů –

domy na sloupech - tzv. nákolí – kvůli lepší izolaci proti vlhkosti

(původní romantické představy, že objekty stály přímo ve vodě, byly ovšem revidovány) –

dochovala se také značná část inventáře z organických hmot –

lze si tedy učinit představu o mnoha záležitostech, které jinak archeologickému poznání unikají,

řada kultur – horgenská, Lagozza-Cortaillod-Chassey atd.

u nás z nich kultura schussenriedská a michelsberská

např. Most – Čepirožská výšina – typické tulipánovité poháry

starší eneolit

určité zlepšení klimatu – rozvoj osídlení ve střední Evropě –

vzniká velký komplex kultury nálevkovitých pohárů 1, 2, 3, 4

od západní Ukrajiny až po Holandsko,

oproti neolitu se tento okruh navíc rozšiřuje hluboko na sever Evropy –

dokonca až do jižního Švédska –

proto mluvíme o neolitizaci severní Evropy

specifický charakter KNP v severní Evropě –

typické je pohřbívání do kamenných skříněk

či dokonce nadzemních komor z velkých kamenů – dolmeny,

dolmenové hrobky – do nich se pohřbívalo opakovaně,

takže tu mohla být uložena celá rodinná společenství po více generací –

tento nápadný typ památek ovšem středem zájmu už od romantického období archeologie,

proto dnes už minimální šance kvalitního výzkumu

kultura nálevkovitých pohárů trvala dlouho –

starší fáze bývá označována také jako kultura baalberská

u nás – mapa osídlení

vznikají spíše jen malá sídliště

otázka obtížné poznatelnosti v důsledku malé míry archeologizace a mnohdy nevýrazných nálezů –

zjištění zejm. z rozsáhlých severočeských záchranných výzkumů

chaty-polozemnice malých rozměrů a nepravidelné sídlištní jámy

keramika

doklady konfliktů a nepietního zacházení se zemřelými (zabitými) –

pohozené či až dodatečně pohřbené (odklizené?) pozůstatky v sídlištních jamách,

ale i regulérní pohřby ve skrčené poloze, případně i s milodary –

uložené v chatách

Malé Březno u Mostu - jáma s 8 jedinci uloženými do jámy ve stavu rozkladu

dále doloženy pohřby na zřejmě nevelkých pohřebištích –

někdy kamenné skříňky – nejvýraznější novější nález z Nymburka

milodary – v mužských hrobech někdy sekeromlaty – čepcovité, s obloukovým týlem, loďkovité

s představou malých zemědělských komunit s nepříliš rozvinutou organizací společnosti

(Evžen Neustupný)

nekorespondují některé mimořádné lokality

výšinné sídliště Mužský v Českém ráji

a hlavně areál Makotřasy 1, 2 ( kultovní místo?, observatoř?) –

opět stopy konfliktu – násilného zániku – v příkopu pohozené kosterní pozůstatky

střední eneolit –

do střední Evropy se rozšiřuje z Karpatské kotliny nový kulturní komplex s kanelovanou keramikou 1, 2

nazván dle výzdoby keramiky žlábkováním (žlábek řecky kanelura)

mapa rozšíření u nás

keramika

typicky zemědělská kultura, používá se již zápřah – tudíž orba dřevěným hákem,

také se objevuje vůz – doklady v podobě keramických modelů vozíků

význam tažných dobytčat zvýrazněn dokonce jejich pohřby!

výšinná sídliště – nadále zřejmě jistý neklid ve společnosti

kultura s kanelovanou keramikou zastoupena výrazněji na Moravě,

v Čechách přežívá nadále kultura nálevkovitých pohárů (mladší salzmündská fáze)

a kultura s kanelovanou keramikou se sem dostává až v závěruobdobí –

pozoruhodný skříňkový hrob z Velvar – 2 kostrové pohřby a nádoba se žárovým pohřbem,

lastury srdcovky ze středomořského prostředí

mladší eneolit -

kulturní regionalizace předchozího vývoje –

na Moravě kultura jevišovická - mapa rozšíření

v Čechách kultura řivnáčská – mapa rozšíření

do západních Čech zasahuje kultura chamská – mapa rozšíření

(součást většího komplexu kultur severně a dokonce i jižně od Alp – kultura Remedello v severní Itálii)

opět se výrazně uplatňují výšinná sídliště –

Homolka u Stehelčevsi nebo Dänemark u Kutné Hory

opět chaty – polozemnice – Praha-Lysolaje

zajímavá keramika –

hrnky s nápadnými převýšenými „rohatými“ či „měsícovitými“ uchy (ansa cornuta, ansa lunata)

kamenná broušená industrie –

drobné sekerky se souměrným břitem a zúženým až hrotitým týlem –

mezi horninami na jejich výrobu i nefrit a jadeit

také sekerky a dýčky, velmi pečlivě opracované retuší z pazourku –

tedy štípaná industrie

měď málo – důsledek utlumení exploatace nalezišť měděných rud na severním Balkáně

těžba surovin – Tušimice – doly na křemenec

do Čech do oblasti řivnáčské kultury proniká ze severu kultura kulovitých amfor

(rozsáhlejší kulturní komplex – od středního Německa po Polsko)

mapa rozšíření u nás

velmi nápadná a zdobná keramika (výzdoba kolkováním) –

kulovité amfory,

bernburské bubny – zvláštní nádoby na duté nožce, s drobnými uchy kolem dokola výdutě –

možná interpretace – k uchycení a vypnutí kožené blány, přetažené přes ústí nádoby –

takže skutečně funkce bubnu – kultovní účely

pohřební ritus kultury kulovitých amfor – žárový i kostrový –

u nás ojedinělé pohřby v SZ a SV Čechách,

ale také nálezy keramiky na řivnáčských sídlištích

pozdní eneolit

vznikají dva dominantní evropské kulturní okruhy:

kultura se šňůrovou keramikou (jednotlivých hrobů, s bojovými sekeromlaty) –

rozprostírá se ve východní, severní a střední Evropě

ve východní Evropě (při Černomoří) a odtud na Balkán – komplex s okrovými hroby –

typicky stepní kultura – asi chov koní

podobnost se sňůrovým komplexem – název dle zvyku, zasypávat pohřby okrovým barvivem –

impulzy z Kavkazu - Indoevropané?

kultura se zvoncovitými poháry –

rozprostírá se od severní Afriky přes jižní Evropu (Pyrenejský poloostrov, Apenninský poloostrov),

západní Evropu (Britské ostrovy, Francie) až do střední Evropy

středomořské pobřeží Itálie a Španělska předtím –

vyspělá opevněná sídliště s kamennými hradbami (zřejmě odlesk vývoje v Egeidě), těžba měděných rud –

kultura Almeria

jinak zde i v západní Evropě vývoj z místního neolitu

(s kořeny v kulturách s impresso–kardiální keramikou) –

opět i megality –

tj. monumentální kamenné stavby, aleje, galeriové hroby, dolmeny, chodbovité hroby, menhiry

východ Evropy –

vyspělejší jižní stepní oblasti – Kavkaz – majkopská kultura –

výrazné zastoupení měděných předmětů

v severněji položeném lesním pásmu – vývoj naopak značně opožděný –

dněpro-doněcká kultura, kultury jamková a hřebenová – jednoduchá keramika,

jinak prakticky mezolitický způsob života – hlavním zdrojem obživy sběr a lov

ve střední Evropě došlo tedy v pozdním eneolitu k prolnutí kulturních komplexů

kultury se šňůrovou keramikou a kultury zvoncovitých pohárů

v českých zemích ovšem nejprve kultura se šňůrovou keramikou

a až poté kultura zvoncovitých pohárů

(stratigrafické doklady – např. pohřebiště v Čachovicích)

kultura se šňůrovou keramikou -

mapa rozšíření u nás

problémy s archeologizací – sídliště se u nás nedochovala,

předpoklad suššího kontinentálního klimatu,

důraz na chov dobytka, transhumance?

podle rozložení pohřebišť v Čechách

ovšem preferována pro pravěké osídlení nejoblíbenější území

s nižší nadmořskou výškou a na sprašových půdách

kostrová pohřebiště zpravidla lemují okraj sídelních areálů,

s velmi striktním ritem, hrobové jámy s orientací západ - východ

hroby vytvářejí skupiny – pohřby rodinných společenství? (po několik generací) –

původně patrně překryty mohylkami –

cf. Čachovice (dodatečně do nich zapuštěné hrobykultury zvoncovitých pohárů),

největší z nedochovaných mohyl kultury se šňůrovou keramikou

zde byla po obvodu vymezena příkopem

či Břešťany (do násypů nad hroby kultury se šňůrovou keramikou

dokonce zapuštěny knovízské žárové hroby –

ještě v mladší době bronzové byly tedy eneolitické hroby patrné

největší prozkoumané pohřebiště Vikletice

(Miroslav Buchvaldek – Drahomír Koutecký)

striktní pohřební ritus – orientace hrobů ve směru východ - západ

skrčená poloha –

muži na pravém boku – sekeromlaty, sekery, keramické poháry zdobené na hrdle otiskem šňůry

ženy na levém boku – keramika (hlavně džbánky), ozdoby ze zvířecích zubů

(i napodobeniny – oblíbeny totiž zejména zuby dravců – medvědů, vlků), mušlí

keramický inventář 1, * 2

a sekeromlaty 1, * 2,

měď málo – spirálovité záušničky z drátu, drátěné náramky, vyjímečně nákrčník

štípaná industrie - čepelky

antropologicky – část výrazně vysoká dolichocefalní populace – invazní složka (Indoevropané?)

část gacilnější mediteranní typ – místní populace z předchozího vývoje

zvláštnosti – pohřby dvou osob – varianty – např. matka s dítětem,

ale také nápadně vybavené dvojhroby (Břešťany) – muž a žena (otázka výkladu)

pokusy o demografické zhodnocení pohřbených populací (Evžen Neustupný)

později k nám od jihozápadu –

kultura se zvoncovitými poháry

mapa rozšíření u nás

opět (zejména ve starší fázi vývoje) známa takřka výhradně pohřebiště

krátkolebá populace –

hroby orientovány ve směru sever – jih –

pohřby ve skrčené poloze, ale muži naopak leželi na levém boku 1, * 2

mužská výbava 1, 2, – luk, šípy, nátepní destičky (kostěné, měděné, vyjímečně i zlaté – Radovesice),

měďěné nebo pazourkové dýčky –

z keramiky – pouze v mužských hrobech keramické poháry zdobené kolkovanou výzdobou

ženy na pravém boku – více nádob –

ovšem tzv. doprovodná keramika – misky, džbánky, hrnky – většinou bez výzdoby,

kostěné knoflíky

nikdy ale nic neplatí bez výjimky –

Tišice u Neratovic – hrob s pohřbem mladé ženy

plánek hrobu a rozmístění výbavy

přitom bohatá výbava mužského charakteru – 7 nádob – z toho 5 zdobených zvoncovitých pohárů

zátiší s nálezy

nekeramické předměty z výbavy

pazourková šipka a ukázka knoflíků s V provrtem

keramický inventář kultury zvoncovitých pohárů souborně

vývoj do počátků doby bronzové –

někde přežívají populace kultury se šňůrovou keramikou – u nás např. východní Morava, Pováží

jinde populace kultury zvoncovitých pohárů – severozápadní a severovýchodní Čechy –

postupně přibývá sídlištních nálezů,

mění se inventář – mizí zdobené poháry, zůstává pouze nezdobená doprovodná keramika