Neolit ve střední Evropě

(5 600 – 4000 př.n.l.)

okolo 5500 př.n.l. – vrcholí klimatické období atlantika –

teplé a vlhké, bohatá vegetace, husté listnaté a smíšené pralesy –

neolitickou civilizaci bylo třeba přizpůsobit místním podmínkám,

což neolitici, přišlí z prostředí kulturního okruhu Kriš-Starčevo dokázali,

velmi rychlé rozšíření – rovnoběžkový pás –

od Z Ukrajiny po Pařížskou kotlinu a k dolnímu toku Rýna - mapa, * 2

nově byly zveřejněny výsledky analýzy mitochondriální DNA

z kosterných pozůstatků 24 středoevropských neolitiků,

se závěrem, že neolitici indoevropského původu

ovlivnili geneticky středoevropskou populaci jen nevýrazně,

v genetické informaci naprosto převládaly znaky,

vycházející z paleoevropské populace Homo sapiens sapiens,

žijící zde od 40 000 let př.n.l. průběžně až do mezolitu

Wolfgang Haak et al., Ancient DNA from the First European Farmers

in 7500-Year-Old Neolithic Sites, Science 11 November 2005 (No310),

pp.1016-1018

potvrzuje se tak novější pohled na původ neolitu ve střední Evropě –

proces demické a kulturní difuse s převahou druhé složky –

do střední Evropy tedy přišly od jihovýchodu

z prostředí kultury krišsko-starčevské

jen málo početné skupiny indoevropských neolitiků –

ti geneticky ovlivnili další vývoj jen minimálně,

ale velký byl jejich význam kulturní –

hovoří se o předání „know how“ neboli znalostí „neolitického balíčku“

žďáření a mýcení lesních porostů,

ostrůvkovitý charakter osídlení, preferovány nejlepší sprašové půdy –

mapa osídlení českých zemí a mapa osídlení v Čechách

zřetelný také rozdíl v nárocích na charakter krajiny a preferencích

u neolitického a předchozího mezolitického osídlení - mapa

dostatek kvalitního dřeva (zóna dubo-habrových hájů),

tudíž kvalitní dubové dřevo a spraš i na stavební konstrukce –

dlouhý neolitický kůlový dům,

v takřka jednotné podobě na celém území rozšíření –

5 řad kůlů, šířka 7-9 m,

délka variabilní – předpokládá se dle velikosti obydlení jednou

či až několika párovými rodinami v matrilineárním uspořádání

(rodiny sester, dcer jedné matky)

jak se půdorysy domů dochovaly na úrovni podloží – stav před výzkumem,

a po něm

pohledová rekonstrukce neolitického dlouhého kůlového domu

podél domů odpadní jámy

(nejprve z nich vybírána spraš na výmazy stěn domů,

případně i na výrobu keramiky)

zásobní jámy – sila, k přechováváni zrna určeného na osev

pece v domech – na podlaze či dokonce na vyvýšeném soklu –

nedochovaly se, s výjimkou pozdního neolitu na Ukrajině,

ale jejich existence je nanjevýš pravděpodobná

ale i pece v jamách mimo domy – pro výrobní účely?

konečně se dochovaly i keramické modely pecí –

Bylany, pec tedy zřejmě byla také symbolem domácnosti, rodiny apod.

obraz zástavby (Bylany 1, 2 u Kutné Hory

či Sittard 1, 2 v Limbursku – Holandsko,

ale stejný obraz i všude jinde) –

množství půdorysů kůlových domů, zřetelné stratigrafické vztahy –

stavby nejsou současné, ale patří řadě fází osídlení

opět otázka životnosti domů – cca 1 generace –

sídliště se pak zpravidla přestěhovalo do jiné polohy v rámci sídelního areálu

blíže k novým pozemkům – cf. Bylany

proč se pozemky přesouvaly?

dlouho se tradovalo, že docházelo k „vyčerpání půdy“

předtím „zúrodněné“ popelem po vyžďáření

experimenty tato tvrzení vyvrátily, výnosy obilí byly na těchto políčkách nízké,

neodčerpávaly nadměrně živiny z půdy,

která každoročně hnojena ponechanou slámou:

klasy se srpy s pazourkovými čepelkami odřezávaly hned pod klasem,

sláma neměla mnoho využití –

chovaný hovězí dobytek celoročně na pastvě,

neustájoval se, maximálně se v zimě zaháněl do hlídaných ohrad

a dokrmoval se senem

vysvětlení - problémy se světlomilnými rostlinami - plevely,

které začaly bujet mezi obilím,

proto bylo výhodnější po určité době přejít na nové stanoviště,

vyžďářit nová políčka a začít znovu –

tzv. cyklické zemědělství,

na původní stanoviště po vystřídání několika poloh,

to mezitím znovu zarostlo lesem, ovšem jen relativně mladým (40-60 let)

s kmeny právě tak vhodnými pro stavební účely atd.

vlastní obdělávání půdy – velmi jednoduché –

dřevěnými kypřícími holemi či motykami se provzdušňoval povrch,

neexistovala ještě orba – půda obsahovala hodně kořenů, kamení atd.,

trvalo mnoho generací, než byla zkulturněna natolik,

že to umožňovalo orbu dřevěnými háky (spíše až eneolit)

domy s ohradami – zde z Bylan u KH, k ustájení stáda hovězího dobytka?

výsledky fosfátových analýz nepotvrdily,

spíše tzv. shromažďovací domy – ke kolektivním obřadům,

případně tzv. dům mužů –

analogie z etnologických výzkumů archaických společenství

otázka velikosti sídlišť a počtu jejich obyvatel –

6-10 obytných domů, jeden dům shromažďovací? –

nápadně dlouhý, často i se stopami přilehlé ohrady

v domech více párových rodin (1-4),

na sídlišti tedy okolo 15-20 rodin, tedy 60-80 obyvatel –

rekonstrukce sídliště

ještě k hospodaření –

obilniny - pšenice jedno či dvouzrnná, ječmen,

luštěniny - hrách,

zeleniny – cibule, zelí,

len a konopí – na textilní vlákno –

tkaní – přesleny (keramické, kamenné) – na snování nití z vláken,

dále užíván jednoduchý vertikální tkalcovský stav – osnova, která se vyplétala

chován hlavně hovězí dobytek – neustajoval se, po celý rok na pastvě venku,

jen v zimě se patrně přikrmoval senem,

nutná také ochrana před dravci (medvědi a zejména vlčí smečky)

kamenná industrie – nově vyvinutá industrie broušená –

ke kácení stromů a opracování dřeva –

různě velké kopytovité klíny a sekery s asymetricky sbroušeným ostřím –

ve skutečnosti se užívaly většinou jako tesly,

využití v podobě seker spíše až s využitím symetrického sbroušení ostří –

mladší neolit (dochované dřevěné násady seker zejm. z alpské oblasti –

přelom neolitu a eneolitu)

materiál – amfibolické břidlice,

tj. metamorfované horniny s minerály uspořádanými do vrstviček

a orientovanými podle osy –

to tomuto materiálu dávalo mimořádnou pevnost a houževnatost –

bylo však třeba respektovat vlastnosti –

opracování štípáním a pak broušením –

podélná osa nástroje ve směru orientace minerálů,

ostří v rovině vrstviček či kolmo na ni

broušené kamenné nástroje nasazovány na kolínkovitá topůrka

(údery teslou nevedeny přímo, ale pod šikmým úhlem),

v nichž fixována oblepením pryskyřicí a úvazy ze zvířecích šlach

vrtané broušené artefakty – nasazované na dřevěné násady –

kladivovité a diskovité mlaty –

původně zhotovovány jen z měkkých hornin –

patrně neměly praktický účel, jejich význam byl spíše v rovině symbolické

teprve od středního neolitu se začaly vrtat i tvrdší horniny –

vznikaly tzv. kopytovité mlaty – sloužily patrně jako zbraň

technika vrtání –

dutou trubicí (kost, dřevo), podsypával se hrubý křemičitý písek,

vrtivý pohyb pomocí jednoduchého zařízení na principu tětivy luku,

nakonec vypadl vývrtek,

vzniklý otvor se ještě opracoval dobroušením

výskyt amfibolických břidlic v přírodě relativně omezený –

v Čechách např. zejména v podhůří Orlických hor,

na Moravě v oblasti Jeseníků

nebo naopak v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny –

nezbytnost výprav pro materiál, trasy výprav mapují depoty polotovarů

štípaná industrie – zejm. čepele,

drobné čepelky vkládány jako ostří do kostěných či dřevěných rukojetí –

srpy ke sklizni obilí

(pod mikroskopem dokonce na čepelách viditelné pracovní stopy

a oleptání rostlinnými kyselinami)

zrnotěrky – z hrubozrnnějších hornin, ale nesměly se příliš vymílat –

např. amfibolity z Posázaví

keramika – modelování (hnětení) v ruce –

nálepová technika – z válečků atp.

užitkové tvary ke skladování potravin či k tepelné úpravě potravin –

hrubší, výzdoba vrypy a plastickými výčnělky

zajímavým tvarem jsou tzv. putny –

měly asymetricky rozmístěná ucha (často horizontálně orientovaná),

po dvojicích –

daly se jimi provlékat provazy a nádoby se mohly nosit na zádech jako „batoh“

jemnější keramika 1, 2 byla zdobená rytím –

lineární spirálovité a menadrovité motivy

(vyjádření principu cyklického chápání světa?)

lze sledovat vývoj, diktovaný „módou“ –

postupně se od jednoduchých lineárních motivů přechází

k výzdobě tzv. vyplňovanými páskami

(ryté motivy vytvářejí pásy,

uvnitř nich výzdoba doplněna drobnými hustými vpichy –

vznikal tak kontrast hladkých a vpichy zdobených ploch),

ještě později nabyly na oblibě čočkovité vrypy, kterými se zdobily ryté linie –

tzv. výzdoba notovými hlavičkami)

výzdoba některých nádob se zoomorfními či antropomorfními motivy 1, 2, 3

souvisí zjevně s duchovními představami středoevropských neolitiků –

lze vysledovat dokonce souvislost se symboly, známými z předoasijského prostředí

(Catal Hüyük) –

býčí hlavičky, symboly rodící bohyně apod.

vzácněji se vyskytuje keramická plastika –

převážně ženská, výjimkou je plastika muže z Chabařovic

pohřbívání –

pohřebišť je známo neúměrně málo – mapa

otázka, jak byla pohřbívána převážná část populace -

až v mladším neolitu se objevují i doklady žárového pohřbívání

otázka, zda se nepoužívaly častěji takové způsoby pohřbívání,

které nezanechaly stopy –

resp. neumožnily jejich archeologizaci

u nás jediná známá pohřebiště – Nitra

Morava - Vedrovice –

sídliště kultury s lineární keramikou opevněné (ohrazené) příkopem,

další neolitický ohrazený areál (rondeloid)

a konečně rondel z období mladšího neolitu

kostrové pohřby ve skrčené poloze – pohřební výbava

Vedrovice – vyjímečně velké pohřebiště s 96 pohřby – muži, ženy i děti –

průhled do sociální organizace společnosti?

skupina bohatých mužských pohřbů –

pohřbeni starší muži s nápadně bohatou výbavou –

broušené kopytovité klíny, štípaná industrie – hroty šípů,

keramika – mísovité tvary a láhve

velmi bohatý také jeden dětský pohřeb – spondylový šperk ze Středomoří

šperky vybroušené ze středomořské mušle Spondylus gaederopus

mapa rozšíření spondylového šperku – doklad dálkových kontaktů

ženské hroby – chudší výbava – keramika – globulární tvary

cf. Podborský, Vladimír a kolektiv, Dvě pohřebiště neolitického lidu

s lineární keramikou ve Vedrovicích na Moravě, Brno 2002

Květina, Petr, Mocní muži a sociální identita jednotlivců –

prostorová analýza pohřebiště LnK ve Vedrovicích,

Archeologické rozhledy 56, 2004, s.383-392

okolo roku 5 000 př. Kr. došlo ve střední Evropě ke změně klimatických podmínek

dosavadní velmi příznivé klima období atlantika

vystřídalo více kontinentální klima období subboreálu

to znamenalo drsnější, mrazivější zimy a horká a sušší léta

neolitické zemědělství nebylo ještě příliš výkonné,

zhoršení klimatických podmínek mělo zřejmě výrazné negativní dopady

narušení křehké ekonomické rovnováhy

to vedlo zjevně také k sociálnímu napětí ve společnosti

archeologie eviduje výrazné změny v obraze archeologických kultur

rozpadá se původně jednotný komplex kultury s lineární keramikou

v řadu regionálních kultur

zároveň se objevují doklady narůstajícího sociálního napětí

sídliště se začínají opevňovat příkopy a palisádami

objevil se nový typ objektů v podobě tzv. rondelů -

předpokládá se jejich kultovní funkce –

vstupy orientované podle světových stran

budování značně pracné – hrotité příkopy o hloubce až 3,5 m -

hloubeny ručně s pomocí dřevěného nářadí

nutná účast značného počtu lidí -

komunity z určitého území

rondely a v nich realizovaný kult patrně fungovaly i jako jistý tmelící prvek

vytvářely se širší územní celky

společenské napětí se naopak vybíjelo v archeologicky dokladovaných masakrech

nová zjištění posledního dvacetiletí

Talheim v Bádensku-Würtembersku –

na sídlišti jáma, do níž pohřbeno 34 jedinců – * 2

bezpečně určeno 9 mužů, 7 žen, 16 dětí -

stopy jejich ubití – na lebkách vseky po kamenných sekerách,

v některých případech na kosterných pozůstatcích také stopy po vstřelech šipek

analýza izotopu stroncia v kostech ukazuje,

že se nejednalo o místní populaci, ale o jedince, přišlé ze tří různých oblastí

Schletz-Asparn v Dolním Rakousku

(na jeho území zjištěno především dálkovým průzkumem země na 20 rondelů)

zde rondel –

v příkopu nalezeny pozůstatky 67 osob –

26 mužů (16 mladých, 10 starých), 13 žen (4 mladé, 9 starých), 26 dětí

opět stopy ubití k smrti kamennými sekerami

dle stop na kostech mrtvoly do příkopu pouze pohozeny

a vystaveny tak po nějakou dobu mrchožravým zvířatům (psi, vlci)

dle rozboru izotopu stroncia zde všechny oběti byly místního původu

Vaihingen u Stuttgartu – ve dvou jamách na sídlišti ostatky 12 osob -

stopy násilí a poté opálení či vaření jednotlivých kostí -

tedy kanibalismus

část osob místních, část odjinud

Herxheim – Rýnská Falc výzkum týmu – Andrea Leeb-Lanz

opět lokalita ohrazená dvěma paralelními prstenci příkopů, * 2, * 3, * 4

v nich dosud zjištěny ostatky více než 400 osob! * 2

část lebek sekundárně opracována do podoby jakýchsi číší

kosti dislokovány – stopy krájení, vaření

tedy kanibalismus ve značném měřítku

analýzy izotopu stroncia ze zubů ukazují, že ubití jedinci nepocházeli z lokality,

ale dostali se sem z několika oblastí, a to i dost vzdálených

stejný obraz ukazují nálezy keramiky –

na místě doloženo několik regionálních kultur,

majících základ v kultuře s lineární keramikou,

mj. se sem dostala také keramika šáreckého typu z území Čech

kanibalismus – častý i v jiných obdobích pravěku

v archaických společenstvích většinou tzv. rituální antropofagie

obětování lidí božstvům a následné pojídání masa takto zabitých

mělo zajistit prospěch

krize ale zřejmě později zvládnuta

nepříznivý vliv klimatu zvládán díky zlepšenému ovládání zemědělských technologií

mladší vývoj středoevropského neolitu – asi 5 000-4000 př.n.l.

nejprve regionalizace kultur lineárního okruhu –

např. kultura želiezovská, bukovohorská 1, 2,

v Čechách tzv. šárecký typ – malba na keramice

pak např. kultura s vypíchanou keramikou 1, 2, 3, 4

mapa rozšíření kultury s vypíchanou keramikou v českých zemích

kultura rössenská – západní část původního okruhu s lineární keramikou,

výzdoba je zde provedena hustě řazenými vpichy –

pomocí nějakého nástroje (dřevěného, kostěného „razítka“)

mapa rozšíření středoneolitických kultur a výskyt rondelů

rondely v Čechách

obydlí – roste počet kratších domů – pro jednu párovou rodinu

dlouhé domy nabývají lichoběžníkovitý půdorys –

Inden – kultura rössenská, členění domu a jeho konstrukce jsou variabilnější,

než tomu bylo dříve

rekonstrukce Postoloprty, Hrdlovka – kultura s vypíchanou keramikou

sídliště se začínají častěji opevňovat – příkopy, palisády

kruhové areály, opět ohraničené příkopy a palisádami,

se vstupy ze 4 světových stran – tzv. rondely

někde i stratigrafie rondelů – Bylany 1, 2 u KH,

z obrázku zároveň zřetelné rozložení neolitických sídlišť v rámci sídelního areálu –

cyklické zemědělství

doklad komplikovanějšího upořádání společnosti –

rondely sloužily vždy většímu počtu komunit z určitého území –

značná náročnost vybudování –

hrotité příkopy hluboké okolo 3 m, značná kubatura vykopané zeminy –

přitom k dispozici bylo pouze dřevěné a parohové nářadí!

otázka funkce – kultovní objekty –

souvislost s astronomickými pozorováními – kalendář?

východní oblasti někdejšího lineárního okruhu –

ze severního Balkánu vliv kultury Vinča

vznik nového kulturního okruhu – lengyelského –

mapa rozšíření v českých zemích

charakterizován malovanou keramikou, poprvé se ve střední Evropě objevila měď!

řada regionálních kultur – potiská, vlastní lengyelská, lužianská atd.,

patřila sem také kultura s moravskou malovanou keramikou 1, 2, 3, 4, 5

ta na Moravě vystřídala kulturu s vypíchanou keramikou

(zanikla zde dříve než v Čechách) –

patrně přitom došlo i k přesunům obyvatelstva - migraci

malba na keramice – pozoruhodné složité geometrické motivy –

malba nejprve hlavně žlutá a červená, pak i bílá,

v mladších fázích vývoje kultury už jen bílá

keramický model chaty

zoomorfní 1, 2 a antropomorfní plastika 1, 2, 3

opět také rondely – Těšetice-Kyjovice 1, 2, 3

sídliště MMK se také opevňují –

vznikají i výšinná sídliště - zřejmě neklidné období, válečné srážky –

mj. se vedle broušených seker a klínů objevují první speciální zbraně proti lidem –

vrtané sekeromlaty

do Čech proniká kultura s moravskou malovanou keramikou

až v závěru svého vývoje –

to už se keramika malbou nezdobila

okolo 4000 př.n.l. – přelom neolitu a eneolitu,

ve Slezsku i v Čechách kultura jordanovská – keramický džbánek

pozdní skupina lengyelského okruhu –

půdorys části sídliště v Brzesci Kujawském – s trapezovitými domy –

u nás obdobné sídliště zjištěno Vl. Čtverákem u Úval

neolit východní Evropy –

pod vlivem kultury Vinča zde vzniká kulturní okruh Cucuteni – Tripolje,

přežívá až do eneolitu

stepní prostředí, je zde méně kvalitního dřeva,

proto větší roli při konstrukci domů dusaná hlína

Sabatinovka, Kolomijščina – tzv. ploščadki –

větší sídliště se zástavbou uspořádanou do kruhu,

zajímavé abstrahované ženské idoly –

typické pro všechny kultury mladšího neolitu až eneolitu –

opět spojitost s chalkolitickým helladským okruhem

Literatura:

Pavlů, Ivan,  Neolitizace střední Evropy, rkp. přednášky na FF UK Praha,

Doktorandská škola archeologie, Praha 2004

Pavlů, Ivan,  Neolit mírného evropského pásma (5600-4200 BC) a jeho současníci,

rkp. přednášky na FF UK Praha, Praha 2004

Sklenář, Karel – Sklenářová, Zuzana – Slabina, Miloslav,

Encyklopedie pravěku, Praha 2002

Pavlů, Ivan – Zápotocká, Marie edd., Archeologie pravěkých Čech 3. Neolit,

Praha 2007