Mladší paleolit a mezolit

(40 000 – 11 000/5 500 př.n.l.)

mladší paleolit - 40 000 – 15 000 let př.n.l.

život v nepříliš početných tlupách, transhumantní způsob života,

vyznačující se přesuny na velké vzdálenosti –

nutnost sledování ročních cyklů migrací stád velkých savců –

dělba práce podle pohlaví - muži se specializují hlavně na lov a výrobu nástrojů,

ženy pak na sběr rostlinné potravy, pečují o děti, připravují jídlo, vydělávají kůže atp.

nadále využívány k přebývání vhodné přírodní úkryty – jeskyně, převisy,

ale při transhumanci zjevně také potřeba stavby lehčích dočasných obydlí –

využíván dostupný materiál – kámen či kosti velkých savců –

např. Mežiriči - půdorys a rekonstrukce – i další lokality na Ukrajině –

mamutí lebka se stopami okrového barviva ovšem může signalizovat,

že se jednalo nikoliv o obydlí, ale dokonce o kultovní místo!

dokonce i přenosná lehčí obydlí

(minimálně v závěru mladšího paleolitu již používány i stany 1, 2

připomínající např. indiánská teepee)

značný rozvoj kamenné industrie,

zdrobňování štípaných nástrojů a jejich specializace –

škrabadla, rydla, hroty, vrtáky, čepele (nože) atd. –

trasologické studium, morfologické a typologické třídění – problematika –

otázka surovin

(některé materiály umožňovaly daleko jemnější

a tedy progresivněji vyhlížející opracování atp.),

platí ale, že již značná cílevědomost při vyhledávání vhodných druhů kamene

(pazourek, rohovce a křemence, radiolarit, sopečné sklo – obsidián apod.) –

tedy dobře štěpné a retuší opracovatelné horniny –

ne vždy přitom jsou to suroviny běžně se vyskytující a snadno dostupné –

prokazatelně značné schopnosti při vyhledávání zdrojů

také kostěná a parohová industrie –

hroty oštěpů a harpun, kopáče, hladídla, jehly, šídla

nepochybně však podstatná část inventáře z organických materiálů

s malou šancí na uchování (malá pravděpodobnost archeologizace) –

dřevo, kůže a kožešiny, rostlinná vlákna apod. –

nutno si tedy uvědomit,

že neposuzujeme celé spektrum hmotné kultury paleolitických komunit

Evropa - nejvýznamnější kulturní okruhy v chronologickém sledu –

aurignacien – asi 35 – 25 000 let př.n.l.

nejstarší dosud známé doklady výtvarného projevu –

Švábsko, jeskyně nedaleko Ulmu – plastiky z mamutoviny,

data C14 asi 31-29 000 let př.n.l.

gravettien (pavlovien) – 28-15 000 let př.n.l.-

vyvrcholení posledního würmského glaciálu –

značné zalednění

specializace na lov největších dostupných savců - mamutů

výrazné zastoupení i v ČR:

kamenná industrie 1, * 2, * 3

Předmostí – řezba mamuta,

Dolní Věstonice a Pavlov –

doloženy pohřby – hrob s pohřbem trojice osob

u jednoho z nich náhrdelník z mušlí,

nálezy drobné plastiky z mamutoviny,

ale i modelované z hlíny (s nečistotami, popelem, tukem),

poté vypálené či u ohně vysušené –

Věstonická venuše, ženská hlava vyřezaná z mamutoviny,

ale i abstraktní ženské symboly 1, 2

plastiky zvířat

rytina na mamutí kosti z Předmostí

hrob z Brna – z mamutoviny vyřezaná mužská plastika

Stadice – záchranný výzkum doc. Vencla nedaleko Ústí nad Labem

sezónní stanoviště lovců mamutů –

stopy ohnišť,

odpad – mamutí kosti, okrové barvivo,

štípaná industrie – „zapomenutý kožený váček“ s nástroji

magdalénien – 15–10 000 let př.n.l. –

již po skončení würmského glaciálu –

postupné oteplování, změny biotopu,

v lovené fauně již chybí mamuti,

lov divokých koní, sobů či jelenů –

kamenná industrie

jeskyně Moravského krasu –

opět i s doklady umění –

rytiny na kostech - Pekárna

Český kras – podobné rytiny na kamenech

složité duchovní představy – pohřbívání zemřelých - Sungir

výroba nástrojů -

kromě praktického, užitkového významu nabývají také hodnotu symbolickou,

jejich výroba i užití je doprovázeno složitými magickými rituály

(obřady, zaříkání atd.),

stávají se součástí mytologie

člověk sběrač a především lovec –

také mezi lovcem a živým úlovkem se vytváří komplikovaný vztah,

jehož součástí se opět stává magie, rituály –

a právě tady lze sledovat také počátky fenoménu,

který dnes zahrnujeme pod pojem pravěké umění

tvůrcem již člověk typu homo sapiens sapiens

skalní malby či plastickou modelací ztvárněné figury,

drobná plastika či řezba

(zejména do kosti, dřevěné artefakty neměly šanci se dochovat)

skalní malby: nepřístupná místa v jeskyních: Niaux či Les Trois Fréres –

je třeba urazit několik set metrů,

Cabrerets - bludištní systém, jehož návštěva trvá hodiny,

Lascaux - část maleb na spodní galerii,

kam je třeba se spustit po laně skoro 6,5 m hlubokým komínem,

ve tmě - čili bylo nutné malovat při umělém osvětlení loučemi

zjevná souvislost s magií - malby lovných zvířat

či podoba těchto zvírat (medvědů, lvů) vymodelovaná z hlíny –

dokonce se stopami po zabodnutých šípech –

jeskyně Montespan, Tuc d´Audoubert –

praktiky tzv. předjímavé magie

(symbolické zabíjení zobrazených zvířat) měly zaručit úspěšný lov;

možná ale také obřady typu iniciace (přijímání mladíků mezi dospělé lovce apod.) –

cf. také např. otisky rukou (technikou prskání barvy nabrané do úst atd.) –

Pech Merle

ale i vyobrazení lidských postav 1, 2 –

či napůl lidských a zvířecích bytostí –

dříve přímočarý výklad, že se jednalo o lovce maskované do zvířecí kůže –

ale zpodobněni i tanečníci (s flétnou?) –

dnes již asi kolem 60 příkladů

možnost srovnání s živými archaickými kulturami –

šamanismus (tj. magie spojená s uváděním do extatického stavu - transu –

součástí víry je v tomto případě představa,

že šaman se dokáže v extatickém stavu převtělit ve zvíře,

promlouvat s duchy lovených zvířat a usmiřovat je atp.,

zásahy do psychiky, do podvědomí,

k nimž během šamanistických obřadů docházelo,

mohly přitom skutečně mít praktický význam –

posilovaly sebedůvěru lovců atd.)

z hlediska současného pohledu:

ohromující znalost anatomie zvířat,

schopnost portrétovat je zkratkou,

se zdůrazněním charakteristických prvků, v pohybu atd.,

expresivní použití barvy,

využití nerovností skalního podkladu k reliéfnímu, plastickému ztvárnění atd.:

Lascaux 1, 2, 3, Font de Gaume, , Niaux,

Rouffignac, Les Trois Fréres, Altamira,

drobná plastika - opět zvířata:

mamut z Předmostí, hlava koně, nosorožce, medvěd z Dolních Věstonic

význam asi obdobný jako u jeskynních maleb

jiný fenomén: plastiky žen (tzv. venuše - ne právě šťastné označení):

Lespugue, Laussel, Willendorf (Rakousko),

Dolní Věstonice, Petřkovice,

Gagarino, Mezino (Ukrajina), Malta (Sibiř) –

od naturalistických ztvárnění se zvýrazněnými pohlavními znaky

(Věstonice, Willendorf, Gagarino)

až po výrazně abstrahované, geometrizované znázornění

(Mezino, Věstonice)

kult ženy rodičky, udržovatelky života –

opět magické a mytologické souvislosti

ale třeba i proslulý ženský portrét –

hlavička z mamutoviny z Dolních Věstonic

rytiny na kosti či kameni:

opět od realistických vyobrazení (jeskyně Pekárna), Francie –

zejména magdalénské období – La Madelaine, vrhač oštěpů z Bruniquel

po značně abstrahovaná, geometrizovaná - Pavlov - údajná mapa? (B.Klíma) –

krajně nepravděpodobné!

mezolit – střední doba kamenná

po skončení poslední doby ledové – geologická přítomnost – holocén

postupné globální oteplování

(v Evropě období označovaná jako dryas, preboreál a boreál) –

zlepšování klimatu vyvolalo výrazný ústup ledovců

a posuny biotopů ve směru od rovníku k pólům

střední Evropa – postupně se zalesňovala,

zabydluje se zde také typická středoevropská fauna –

menší a značně pohybliví lesní savci –

největší pratur, jeleni, srnci, divoká prasata, zajíci a králíci atd.,

pernatí ptáci –

obtížný lov zblízka – potřeba zasáhnout na větší vzdálenost – užití luků

patrně dochází poprvé také k osvojení živočišného druhu –

k lidským tlupám se přidružují psi

rybolov

sběr rostlin – okraje Komořanského jezera v SZ Čechách –

plody kotvice bahenní – drcením se z nich dala připravovat mouka

štípaná kamenná industrie velmi dokonale opracovaná –

snaha o racionální využití suroviny – drobné tvary, tzv. mikrolity 1, * 2

použitelné např.jako hroty šípů,

ale také vkládané po několika do rukojetí ze dřeva či kosti –

tzv. kombinované nástroje,

kostěné harpuny a háčky (rybolov)

nestejnoměrný vývoj ve světě – někde mezolit vlastně jen velmi krátce –

Blízký východ – natufien – Palestina,

náhorní plošiny na horním Eufratu a Tigridu či v pohoří Zagros (severní Irán) –

stepní prostředí s řadou druhů divoce rostoucích trav,

které se v příznivých klimatických podmínkách

(teplo, ale relativní dostatek srážek) vysemeňovaly několikrát během roku,

na toto prostředí vázána také stáda divokých ovcí a koz –

mezolitici zde proto našli natolik příhodné životní podmínky,

že již nemuseli během roku migrovat,

ale mohli trvale žít na jednom místě –

budují stálejší sídliště,

také pohřby zemřelých –

proces sedentarizace a od něj krok k neolitické revoluci (příští téma)

ve střední Evropě mezolit asi do poloviny 6. tisíciletí př.n.l. –

u nás nejmladší datum C14 pro mezolitické osídlení z Českolipska –

asi 6000 př.n.l.

pak mezolitici zatlačeni dále na sever Evropy (tam neolit až po 4000 př.n.l.) –

na pobřeží Baltu a Severního moře komunity,

živící se hlavně rybolovem a sběrem měkkýšů –

jejich po konzumaci odhozené ulity vytvářely postupně rozlehlé haldovité útvary –

tzv. kjökkenmeddingy – vítaný zdroj informací pro archeology

v lesním pásmu východní Evropy mezolitici přežívají ještě déle

konečně na světě oblasti, kde vlastně mezolitický způsob života sběračů a lovců

trval až do kontaktu s vyspělými civilizacemi (zejm. evropskou),

nikdy zde také nedošlo např. ani k osvojení metalurgie atd. –

severní části Sibiře,

sever Ameriky – Eskymáci a Indiáni lesního až lesostepního pásma,

rovníková oblast Ameriky – pralesy v povodí Amazonky

Austrálie

některá lidská společenství ovšem se stala mezolitiky také sekundárně –

zatlačena svými sousedy do oblastí s obtížnými přírodními podmínkami

(patrně Křováci v jižní Africe apod.)

mezolitické umění – skalní malby – některé svérázné rysy –

ustupuje „realistický“ styl –

objevuje se schematizace typu „nitkového“ stylu,

objevuje se také znázorňování zvířat či lidí,

do něhož se promítá znalost toho, co je uvnitř (anatomie orgánů, kostry) –

tzv. rentgenový styl – dodnes užíván australskými domorodci

ČR – mezolitické osídlení –

mapa mezolitického osídlení na území ČR

odlišné preference než později v zemědělském pravěku –

členitá území usnadňovala lov

početnost zřejmě na hranicích možností úživnosti krajiny

(cca 2000 lidí na území celých Čech!) –

v menších pohyblivých komunitách,

které se sezónně přesouvaly za lovenou zvěří i na velké vzdálenosti

oblíbené typy krajiny – u velkých řek – rybolov, Komořanské jezero v Podkrušnohoří –

navíc sběr plodů kotvice bahenní,

ale i velmi členitá krajina Českého Švýcarska –

výzkumy z posledních let –

velký počet vhodných útočišť a tábořišť pod převisy,

Brtníky 1, * 2

možnost nahánění zvěře do úzkých roklí se slepým ukončením

cf. Jiří Svoboda, Poslední lovci – sběrači  severních Čech,

in: Minulostí Českého Švýcarska, Krásná Lípa 2003, s.23-30

Základní literatura:

Vencl, Slavomil – Fridrich, Jan, Archeologie pravěkých Čech 2.

Paleolit a mezolit, Praha 2007