STANOVENÍ FUNKČNÍ ZDATNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM DECHOVÝCH TESTŮ U STUDENTŮ TV V ÚSTÍ NAD LABEM

DOMINIKA PYŠNÁ¹, MARTIN ŠKOPEK¹, ZELMÍRA JANKOVSKÁ², JAN HNÍZDIL¹

¹ KTV PF UJEP Ústí nad Labem, Česká republika

² FHV UMB Banská Bystrica, Slovenská republika

Anotace

Příspěvek se zaměřuje na problematiku funkční diagnostiky. Pracuje s pojmem funkční zdatnost a možnostmi diagnostiky prostřednictvím vybraných jednoduchých testů. Ke zjištění funkční zdatnosti jsme zvolili dva dechové testy. Apnoickou pauzu jako formu testu bez zátěže a Stangeho test, kde jsou zátěží dřepy.

Klíčová slova: funkční zdatnost- apnoická pauza- Stangeho test

Summary

This paper attend to the functional diagnostics problems. We operate with the aerobic fitness conception and a diagnostic possibilities with two simple, breath tests. For aerobic fitness assessment we selected the Apnea pause, it doesn`t have any type of body burden. In the Stange`s test we use knee-bending.

Key words: aerobic fitness- Apnea pause- Stange`s test

Úvod

Dostatečná a vhodně zvolená pohybová aktivita zlepšuje kvalitu života každého člověka. Pravidelný pohybový režim je důležitým faktorem v prevenci a léčbě některých civilizačních onemocnění, např. obezita, ateroskleróza, osteoporóza. Měl by mít aerobní charakter, dostačující a přiměřenou délku a frekvenci. Obsah fyzické aktivity je nutný přizpůsobit individuálním odchylkám- biologickému věku, aktuálnímu zdravotnímu stavu, zájmu, funkční zdatnosti, pohlaví, rozsahu pohybu a oslabení jedince (Pokorný, 2004).

Funkční zdatnost /aerobní zdatnost, kardiorespirační či kardiovaskulární zdatnost/ je spolu se svalovou zdatností, flexibilitou a tělesným složením součástí zdravotně aerobní zdatnosti. Vymezujeme ji jako „způsobilost organismu účelně přijímat, přenášet a využívat kyslík zejména k pohybové činnosti“ (Bookspan, 2008, Mužík, Tupý, 1999). Aerobní zdatnost se projevuje schopností svalů vykonávat aktivitu vytrvalostního rázu (Teplý, 1995). Aerobně zdatní jedinci dokážou extrahovat více kyslíku při tělesné zátěži a tím vykonat větší svalovou práci. Průměrná tělesná zátěž vyžaduje desetkrát větší zásobení aktivních tkání kyslíkem, nadměrná dokonce až dvacetkrát větší. U sportovců s dobrou aerobní zdatností se zvětšuje krevní objem a počet erytrocytů schopných zásobit tělo kyslíkem. Expanduje se systém krevních cév a zároveň je redukována možnost vzniku uložení tuku v cévách, vytváří množství organel a enzymů napomáhajících v procesech vzniku energie za pomoci kyslíku a v mnoha dalších (Bookspan, 2008, Suchý, 2002). Saturaci kyslíku samozřejmě ovlivňuje i celá řada dalších zejména zevních příčin (např. Suchý a kol., 2008).

Diagnostikovat kardiorespirační zdatnost můžeme širokou škálou standardizovaných testů. Tyto zátěžové testy posuzují funkční stav a kapacitu kardiorespiračního systému. Kardiovaskulární vytrvalost je základním předpokladem pro dobrou fyzickou výkonnost. Pro tento výzkum jsme vybrali dva velmi jednoduché testy dechové- Apnoickou pauzu, bez zátěže a Stangeho test, kde jsou zátěží dřepy (Červinková a kol., 2000).

Cíl a úkoly

Cílem je přispět k objasnění problematiky hodnocení funkční zdatnosti u studentů tělesné výchovy a porovnání s výsledky běžné populace.

Metody

Použili jsme dva jednoduché testy dechové pro zjištění aerobní zdatnosti- Apnoickou pauzu a Stangeho test (Červinková a kol., 2000). Jednotlivé apnoe jsme kontrolovaly ve dvojicích kvůli detekci možných fyziologických změn organismu u dané vyšetřované osoby, vždy ve stoje, zády ke stěně. Oba testy probíhaly ve standardizovaných podmínkách /klimatické poměry, školený personál ad./.

Provedli jsme klidovou exspirační /EA/ a inspirační apnoickou pauzu po třech cvičných hlubokých nádeších. Inspirační apnoe byla zároveň výchozím údajem Stangeho testu. Tento test byl uskutečněn následujícím způsobem: po 1. inspirační /klidové/ apnoi /1.IA/ jsme provedli, v časovém úseku 30 sekund 30 dřepů. Ihned po vykonání zátěže následovala 2. inspirační apnoe /2.IA/ a 1 minutu po zátěži 3. inspirační apnoe /3.IA/. Pomocí získaných údajů jsme vypočetli některé statistické ukazatele: aritmetický průměr //, směrodatná odchylka /s/ a modus /x/.

Charakteristika souboru

Sledovaný soubor činil celkem 45 studentů /24 mužů, 21 žen/ 2.ročníku katedry tělesné výchovy UJEP v Ústí nad Labem. Z protokolu jsme zjistili některé antropometrické ukazatele /tab. č. 1/. Průměrný věk skupiny dosahoval hodnoty 21,73 /modus=21/, průměrná váha u žen 60,54 kg s odchylkou 4,0 a u mužů 78,06 kg s větší odchylkou 9,3. Průměrná výška žen dosahovala 168,19 cm s odchylkou 4,7 a mužů 180,47 cm se směrodatnou odchylkou 7,6. Průměrný Body mass index /BMI/ žen činil 21,4 s odchylkou 2,1, mužů 23,9 s odchylkou 2,6. U dvou mužů indikoval nadváhu, dle našeho pozorování svalnatý, endomorfní somatotyp. Průměrnou intenzitu zatížení během dne charakterizovala vyšetřovaná skupina (obě pohlaví) převážně jako vysokou /tab. č. 2/.

Tab. č. 1 Vybrané antropometrické ukazatele

	Prům. věk	modus	Prům. výška (cm)	s	Prům. hmotnost(kg)	s	Prům. BMI	s
Ženy	21,92	21	168,19	4,7	60,54	4,0	21,4	2,1
Muži	21,53	21	180,47	7,6	78,06	9,3	23,9	2,6

Tab. č. 2 Intenzita zatížení

	Mírná (n)	Střední (n)	Vysoká(n)	Velmi vys.(n)	Počet (n)	Celkem(n)
Ženy	0	8	12	1	21
Muži	0	3	17	4	24	45

S těmito výsledky souvisí výpovědi z protokolu, kde 77% mužů a 73% žen tohoto vzorku pravidelně sportuje také ve volném čase, nejen při výuce tělesné výchovy /graf č.1,2/.

Výsledky

Hodnocení výsledných hodnot klidové exspirační apnoe /EA/ můžeme vztáhnout k výsledkům obecné populace, které charakterizují rozmezí 30- 40 s. Hodnoty klidové inspirační apnoe /1.IA/ však prokazatelně poukazují na nadprůměrnou respirační aerobní zdatnost. Muži dosáhli průměrně 92,5 s. a ženy 74 s. Nejvyšších dvou hodnot 1.IA dosáhli muži č.2 /136 s./ a č.11 /135 s./. U ženského zástupce vzorku /č.6/ se objevila také hodnota větší než 2 minuty /122 s./ (Červinková a kol., 2000). Hodnota 2.IA u většiny nedosahuje ani poloviny hodnoty 1.IA. Hodnota 3.IA u čtyř jedinců /žena č.2, muž č. 1, 7, 21/ převýšila hodnotu 1.IA /tab.č.3/.

Tab.č. 3 Výsledné hodnoty Apnoické pauzy a Stangeho zkoušky

Ženy	EA (s)	1.IA (s)	2.IA(s)	3.IA(s)	Muži	EA (s)	1.IA(s)	2.IA(s)	3.IA(s)
1.	38	80	27	75	1.	40	95	40	108
2.	40	75	30	93	2.	51	136	37	84
3.	37	65	24	43	3.	29	105	42	85
4.	33	65	20	60	4.	47	105	27	93
5.	34	72	34	60	5.	44	90	50	88
6.	55	122	29	48	6.	26	97	28	85
7.	28	50	19	45	7.	23	103	31	111
8.	26	66	21	52	8.	22	87	35	54
9.	40	63	27	50	9.	25	80	32	86
10.	36	65	32	55	10.	20	74	25	60
11.	37	67	41	62	11.	60	135	45	75
12.	16	50	20	20	12.	28	106	28	73
13.	32	79	32	60	13.	59	76	20	45
14.	18	71	17	46	14.	28	51	16	38
15.	32	63	21	43	15.	30	75	25	37
16.	35	80	15	42	16.	42	87	26	62
17.	46	92	26	58	17.	34	83	28	49
18.	35	78	27	66	18.	28	63	29	43
19.	34	73	30	70	19.	35	87	30	34
20.	29	82	30	55	20.	42	102	28	68
21.	40	96	35	90	21.	34	95	38	105
					22.	43	96	25	92
					23.	27	85	31	75
					24.	46	107	29	88
	34,3	74	26,5	56,8		36	92,5	31	72,4
s	8,3	15,5	6,4	16,1	s	11,1	18,9	7,6	22,8

Po zjištění naměřených hodnot exspirační a inspirační apnoe jsme dospěli k následující výpovědi /graf č. 3/. Hodnoty klidové inspirační apnoe /1.IA/ a inspirační apnoe 1 minutu po zátěži /3.IA/ mužů výrazněji převyšují skupinu žen. Blízké jsou údaje exspirační apnoe /EA/ a inspirační apnoe bezprostředně po zátěži /2.IA/.

Graf č. 3. Porovnání průměrných hodnot apnoí u obou pohlaví

Závěr a diskuze

Dospěli jsme k závěru, že 93% /n= 42/ studentů dosáhlo při hodnocení inspirační apnoe nadprůměrné funkční zdatnosti. Hodnota expirační apnoe byla blízká obecné populaci. Tento jev připisujeme zkušenosti, že stav organismu po výdechu je velice nepříjemný. Vyšetřovaný má pocit dušení a tělo řídí „pud sebezáchovy“. Je tedy nutné uvést důležitý faktor vůle u vyšetřovaných. Testovaní jedinci by měli být dostatečně motivováni pro získání plnohodnotných výsledků výzkumu. Bez dostatečné motivace výsledky nehodnotí přesně, na 100%, jejich aerobní zdatnost.

Literatura

BOOKSPAN, J. Tour De France 2008 and Increasing Aerobic Capacity. Healthline [online], 2008, 4 , [cit. 2008-05-12]. Dostupný z:

<URL:http://www.healthline.com/blogs/exercise_fitness/2008/07/tour-de-france-2008-and-increasing.html>. ISSN

ČERVINKOVÁ, Z. a kol. Návod k praktickým cvičením z lékařské fyziologie. Praha : Karolinum, 2000. 152 s. ISBN 80-246-0047-1.

MUŽÍK, V., TUPÝ, J. Tělesná výchova jako součást výchovy ke zdraví. In Zdravotně orientovaná tělesná výchova na základní škole. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 5-14. ISBN 80-210-2246-9.

POKORNÝ, I. Zdravotní tělesná výchova pro seniory. Ústí nad Labem : PF UJEP, 2004. 68 s. ISBN 80-7044-637-4.

SUCHÝ, J. Využití energetické náročnosti při řízení tréninku vytrvalostních vícebojů. In Pohyb a výchova. Ústí nad Labem : PF UJEP, 2002, s. 95-97. ISBN 80-7044-447-9.

SUCHÝ, J. a kol. Vliv inhalace 99,5% kyslíku na opakovaný krátkodobý výkon maximální intenzity, Česká kinantropologie, 2008, 12, 2.

TEPLÝ, Z. Zdraví, zdatnost, pohybový režim. Praha : ČASPV, 1995. 40 s. ISBN 80-85910-02-0.