Definice Klasifikace Charakteristiky jednotlivých komponent Diagnostika Obecné poznatky pro rozvoj Rozvoj
OBRATNOST
Obratností rozumíme schopnost přesně realizovat složité časoprostorové struktury pohybu. Tato motorická schopnost je úzce spojována s problémy řízení a regulace motoriky (Chytráčková).
Strukturu obratnosti vymezujeme prostřednictvím jejích složek, jež
působí jako akční veličiny jednotlivých regulátorů (oblast I), které jsou
limitovány možnostmi regulované soustavy (pohybové soustavy – oblast II) a
které jsou charakterizovány regulovanou veličinou (oblast III) v prostoru
a čase.
Komplex motorické schopnosti (tj. oblast I a oblast II, které jsou sami
složitými subsystémy) se integrálně projevují v oblasti III, kterou
chápeme jako vlastní projev obratnosti:
I. Oblast vlastních regulátorů – senzomotorické
vlastnosti
a)
kinesteticko diferenciační schopnost
b)
rovnováhová
schopnost
c)
rytmická schopnost
d)
orientační schopnost
II. Oblast vlastností regulované soustavy –vlastnosti pohybové soustavy
(např. pohyblivost)
III. Oblast regulovaného pohybu – obratnost
a)
schopnost řešit prostorovou strukturu pohybu
b)
schopnost řešit časovou strukturu pohybu (schopnost
timingu)
Úroveň obratnostních schopností je dána správností a kvalitou zadání
pokynů z centrální nervové soustavy a kvalitou jednotlivých prvků vymezeného
systému a jejich vzájemnou koordinací. Pojem obratnost zde chápeme jako
motorický pojem, tj. jako komplexní motorickou schopnost řešit přesně
časoprostorové pohybové úkoly.
Charakteristika jednotlivých komponent
Kinestetická
diferenciační schopnost
Kinestetická diferenciační schopnost umožňuje rozlišovat příslušné
parametry vlastního pohybu. Spočívá v dosažení souladu mezi dílčími fázemi
pohybové činnosti, mezi pohyby jednotlivých částí těla. Vychází z vysoké
úrovně kinestetického vnímání časových, prostorových a dynamických
charakteristik průběhu pohybu jako předpokladu přesného provedené pohybu nebo
pohybových činnosti např. střídání napětí a relaxace v různých polohách,
rychlost, směr i úhel zpracování přihrávky ve sportovních hrách apod.
Rovnováhová schopnost
Rovnováhová
schopnost umožňuje udržet tělo nebo předměty v relativně stabilní (resp.
vratké) poloze.
Tuto schopnost dělíme na:
a)
statickorovnováhovou schopnost jako předpoklad udržet tělo ve vratké poloze bez
lokomoce (se zrakovou kontrolou, nebo jejím vyloučením) s minimálními
odchylkami od předepsané polohy těla
b)
dynamickorovnováhovou schopnost jako předpoklad provedení pohybového úkolu při
přesunu těla na úzké ploše nebo na pohyblivém předmětu. Umožňuje pohyb ve vratké
poloze.
c)
balancování
předmětu ve vratké poloze. Kontrola zrakme
je podmínkou tělesných cvičení tohoto typu.
Rytmická
schopnost
Rytmická schopnost umožňuje strukturaci pohybů do rytmické formy.
Projevuje se schopností přizpůsobit pohyb danému rytmu nebo realizovat vlastní
účelný rytmus. Základem je vnímání rytmu na podněty sluchové zrakové a hmatové
s následnou realizací pohybu.
Orientační
schopnost
Orientační schopnost umožňuje rychle a přesně zachytit všechny důležité
informace o pohybové činnosti. Znamená to změnit postavení a pohyby těla
v prostoru a čase v souladu vnějším prostředím, nebo
s pohybujícím se předmětem. Rozhodující význam má zrakové a vestibulární
ústrojí.
Pohyblivostní schopnost
Charakterizujeme ji jako jednu z vlastností regulované soustavy
(pohybového aparátu) vykonávat pohyby v náležitém rozsahu. Závisí na
vlastnostech kineziologických, tj. svalů a šlach, působících na příslušné páky.
Zvláštním případem pohyblivosti je pružnost a ohebnost.
a)
Pružnost
je schopnost svalové a vazivové
tkáně zaujmout po deformaci (protažení) původní tvar.
b)
Ohebnost
je schopnost pohybu v relativně pevném systému několika kloubů.
Mírou kloubní pohyblivosti je maximální rozsah pohybu, který měříme zpravidla
goniometry: maximální rozsah není vždy výhodný, proto každé cvičení vyžaduje
svůj optimální rozsah. Pohyblivostní schopnost je
ovlivněna věkem, pohlavím, denní dobou teplotou prostředí, rozvičením,
nebo předcházející činností a druhem tělovýchovné činnosti.
Schopnost
řešit prostorové struktury pohybu
Schopnost řešit prostorové struktury pohybu (v literatuře se někdy
uvádí termín „cit pro prostor“), představuje schopnost uhodnocovat
prostorové vztahy objektů mezi sebou (vzdálenost, směr, atd.) ve vztahu
k poloze vlastního těla, resp. jeho částí.
Schopnost
řešit časové struktury pohybu (schopnost timingu)
Schopnost timingu (včasnosti, načasování) je
systém předpokladů provést pohyb v časovém intervalu, kdy je jedině možný
(optimální) k provedení pohybové činnosti. pohyb je rozložen do určitých
(přesně determinovaných) časových struktur, tj., kinestetické fáze mají
osobitou časovou členitost. Odhad časového intervalu, který je optimální pro
provedení pohybového aktu, je důležitý pro realizaci zadaného pohybového úkolu.
Obecné poznatky pro rozvoj obratnostních schopností
Úroveň obratnosti závisí na stavu a rozvoji jednotlivých prvků, které
tvoří její strukturu, tj:
a)
na procesech zráni CNS jako řídícího prvku, na
propojování podkorových a korových úrovní řízení a na regulaci pohybu
b)
na dozrávání smyslových a receptorových orgánů jako
základu senzomotorických schopností
c)
na stavu regulované soustavy, tj. pohybového
aparátu
Mozek dítěte se vyvíjí a roste asi do 12 let života. Předtím, asi kolem
5. až 6. roku dochází ke stratifikaci gangliových buněk, kterých po narození přibývá již nepatrně.
S počínající smyslovou a hybnou aktivací přibývají vzájemné kontakty mezi
těmito buňkami. Počet gangliových buněk e ustaluje asi kolem 3. měsíce života.
Toto období je pro růst mozku nejdůležitější. Na dozrávání má vliv velká interindividuální variabilita. Mozečkové funkce se
například ustalují na začátku školního věku, zatímco korové funkce později.
S dozráváním mozkových funkcí se vyvíjí i koordinované pohyby- záměrná
motorika stále více potlačuje bezděšné pohyby a
dochází k přesunu regulace pohybu z podkoří na korové mechanismy.
Zdůrazněná věková období (tj. období do 3 . měsíce věku, období mezi 5. a 6.
rokem a období kolem 12 let jsou i v motorice důležitá), dochází
k nárůstu kvalitativních znaků optimálně provedeného obratnostního pohybu
(ekonomiky, plynulosti, přesnosti).
Podle literárních pramenů je obratnost jediná schopnost, která se
bezvýhradně doporučuje rozvíjet od 6 let a zároveň od prvních začátků sportovní
přípravy. Zdůvodnění vyplývá z fyziologického hlediska, kdyse při rozvoji obratnosti střídají pohyby různé
intenzity a výkony, které jsou charakteristické téměř úplným svalovým klidem
(Havlíček).
Rozvoj obratnosti je závislý na stavu a funkcích jednotlivých prvků
celého systému. Je vázaný na biologický a psychický vývoj. Je nutné respektovat
úroveň dozrávání centrální nervové soustavy, úroveň jednotlivých regulačních
subsystémů a stupeň rozvoje regulované soustavy, tj. pohybového aparátu.
„Obecně lze konstatovat, že cílený rozvoj obratnosti vychází ze tří
předpokladů:
1.
zdokonalování funkcí analyzátorů, které působí jako
vnitřní regulátory v jednotlivých složitých regulačních obvodech (kinenstetického, vestibulárního, optického, akustického a
taktilního).
2.
zvyšování úrovně jednotlivých senzomotorických
vlastností (oblast regulátorů)
3.
zkvalitňování vlastností pohybové soustavy (Chytráčková)
Senzitivní (senzibilní) období, což je období vývoje, v němž
organismus reaguje na určité vnější vlivy intenzivněji než v obdobích
jiných a odpovídá na ně příslušnými vývojovými efekty, pro celý komplex
obratnostních schopností trvá od 7-11 let. Pro kinesteticko-diferenciační
schopnost je to 6-9 let, pro rozvoj rytmické schopnosti chlapců 9-13 let, dívek
9-11 let. rovnováhová schopnost se optimálně rozvíjí
mezi 9-12 rokem u obou pohlaví, prostorová orientační schopnost mezi 11-14
rokem. Pro rozvoj pohyblivosti je toto období pro dívky v 10-12 letech,
pro chlapce 9-13 let. Optimum pro rozvoj řešení prostorové struktury pohybu je
v 7-10 letech, pro rozvoj řešení časové struktury pohybu od 7-13 let.
Na úroveň obratnostních schopností usuzujeme obdobně jako u ostatních
motorických schopností z výsledků standardizovaných testů.
Ke zjišťování úrovně kinesteticko-diferenciační
schopnosti používáme metody reprodukce stanoveného úkolu a hodnotíme přesnost
jeho provedení
Rovnováhové
schopnosti testujeme buď laboratorně (stabilometrie, pedografie) nebo pomocí motorických testů kde hodnotíme čas
výdrže nebo trvání výkonu.
Rytmickou
schopnost diagnostikujeme pomocí odpovědí na verbální,
vizuální či taktilní podněty. Například rychlost a přesnost provádění neznámého
pohybového vzorce.
Orientační
schopnost nejčastěji hodnotíme pomocí přesnosti orientace probanda
v prostoru s vyloučením zrakové kontroly
Celkové testování obratnostní schopnosti provádíme hodnocením úrovně
provedení složitějších pohybových úkolů. Při tvorbě těchto testů nebo testových
baterií je kladen důraz na některou z následujících oblastí:
1) složitost pohybu kterou proband ještě zvládne
2) přesnost provedení pohybu (hod na cíl)
3) rychlost splnění zadaného pohybového úkolu
4) učenlivost (docilita): za jak dlouho dokáže
proband provést předem neznámý pohyb¨
5) uchování (retence): zda je proband schopen provést naučený pohyb
znovu s určitým časovým odstupem
Stručný přehled motorických testů:
Testy obratnosti
název |
zaměření |
popis |
poznámka |
Vertikální skok s rotací |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO provede vertikální výskok s otočením o
maximální úhel (nutný snožný doskok |
měříme úhel otočení |
Přeskoky jednonož |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO přeskakuje překážku (kvádry o rozměrech 50x20x5cm)
po jedné noze, výška se postupně zvyšuje skládáním kvádrů na sebe |
měříme výšku v cm rstab
= 0,96 |
Skokem přechod z kleku do podřepu |
zrakový analyzátor, inervace DK |
TO je v kleku s napjatými chodidly a švihem
provede podřep |
zaznamenáváme správně provedený cvik |
Převal ze sedu |
měříme koordinaci celého těla |
TO provede sed roznožný a uchopí DK za kotníky,
provede převal přes jeden bok, rameno druhé rameno a druhý bok zpět do sedu |
zaznamenáváme správně provedený cvik |
Skok jednonož s proskočením |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO provede stoj pokrčno
zevnitř na pravé (levé), opačnou rukou chytí špičku nohy a provede přeskok
držené nohy |
zaznamenáváme správně provedený cvik |
Pohyb prstů |
měříme koordinaci horních končetin |
v sedu na židli spojíme natažený ukazovák levé
ruky (směřuje od těla) a natažený palec druhé ruky (směřuje k tělu), oddělíme
je a provedeme půlkruhový pohyb tak že palec směřuje nahoru a ukazovák dolu a
znovu spojíme oba prsty (dotyk), ten samý pohyb provedeme i do původní polohy
|
zaznamenáváme počet správně provedený cviků
během 20 sekund (prvních 10s s otevřenýma očima a zbývající čas se zavřenýma
očima) |
Střídavé otevírání a zavírání rukou |
měříme koordinaci horních končetin |
v sedu na židli opřeme lokty o stůl a natáhneme
paže vpřed, levou ruku sevřeme v pěst, pravou současně otočíme o 90 stupňů
vlevo a ohneme prsty tak aby svírali s dlaní 90 stupňů, palec napneme, po
dobu 10s se ruce plynule vyměnují |
zaznamenáváme počet správně provedených cviků za
10s |
Přeskoky přes lanko |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO stojí na zemi a drží napnuté lanko (švihadlo)
vpředu, tak aby vzdálenost rukou byla 40cm, provede pět proskoků
směrem vpřed (bez dotyku lanka, bez ztráty rovnováhy) |
zaznamenáváme počet správně provedených
cviků
rstab = 0,70 |
Přeskoky přes tyč |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO stojí na zemi a drží tyč v šíři ramen, provede
tři série proskoků po deseti skocích (směrem vpřed,
směrem vzad, spojené dvojskoky bez meziskoku vpřed-
vzad) |
zaznamenáváme počet správně provedených cviků v
každé sérii rstab =
0,89 |
Skok na cíl |
měříme koordinaci celého těla |
TO provede skok na čáru vzdálenou asi jako
polovina jeho tělesné výšky, doskok by měl být patami na cílovou čáru,
provádíme dva pokusy (2 s otevřenýma očima 2 se zavřenýma) |
zaznamenáváme součet obou dvojic pokusů, měříme s
přesností na 0,5cm |
Sestava s tyčí |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO drží gymnastickou tyč vzadu dole rovně, překročí
(přeskočí) ji provede přes sed leh a průvlek tyče vzad, vstane a je ve
výchozím postavení, provede opět překročení (přeskok), napřímí se a předpaží,
test opakujeme pětkrát |
zaznamenáváme čas potřebný k provedení
sestavy
rs-b = 0,95 |
Překládání stranou |
měříme koordinaci celého těla a rovnováhovou schopnost |
TO má k dispozici dvě prkénka o rozměrech 25x25cm
(s gumovými podložkami vysokými 3,7cm), na jedno se postaví a druhé položí
vpravo stranou, přestoupí na něj a přendá původní prkénko dál, trvání
je 20s a provádíme test dvakrát, za přeložení prkénka je bod, za přestoupení
na něj je další bod (cyklus - 2 body) |
zaznamenáváme součet počtu bodů za oba
pokusy
rstab = 0,94 |
Běh s kotoulem |
měříme koordinaci celého těla |
mezi 15m vzdálené čáry umístíme po 5m od
startovní praporek po 15m druhý praporek (na obrátce) a mezi praporky
umístíme žíněnku, TO po startu oběhne praporek, provede kotoul a oběhne druhý
praporek, kde se dotýká rukou čáry, k žíněnce běží po čtyřech opět provede
kotoul a oběhnutí praporku a běží do cíle |
zaznamenáváme čas s přesností na
0,1s rstab
= 0,77 |
Běh se změnami směru, přeskakováním a
prolézáním |
měříme koordinaci celého těla |
do kříže jsou rozestaveny díly švédské bedny a
žíněnka (vzdálenost protějších je 5m), uprostřed je těžký míč a 1m před
žíněnkou je startovní a cílová čára, TO vyběhne udělá kotoul a oběhne míč
půlobratem vpravo (míč po pravé ruce), přeskočí a proleze díl švédské bedny,
totéž u ostatních dvou dílů |
zaznamenáváme čas |
Kutálení tří míčů |
měříme koordinaci celého těla a docilitu |
čtyři švédské bedny ve vzdálenosti 3m, 1,5m před
první je startovní a cílová čára, TO probíhá dráhu s kutálením tří míčů na basketbal,
test opakujeme 3x (možno použít 5 stojanů ve vzdálenosti 3m a opakovat test
5x nebo použít plné míče) |
zaznamenáváme součet časů druhého a třetího
pokusu rs-b
= 0,84 |
Střídání poloh |
měříme koordinaci celého těla |
TO provádí opakovaně stoj - vzpor dřepmo - vzpor
ležmo (bez vysazení) - vzpor dřepmo - stoj, každá z poloh je hodnocena 1/4
bodu, test provádíme 10s, opakujeme 3x |
zaznamenáváme počet správně provedených cviků (po
čtvrtinách)v každé sérii, bereme nejlepší
výsledek rstab
= 0,89 |
Běh po osmičce s podbíháním laťky |
měříme koordinaci celého těla |
TO provádí obíhání dvou stojanů po dráze osmičky,
mezi 3m vzdálenými stojany je laťka ve výši pasu TO, obíhají se celkem 4
okruhy, test opakujem třikrát (možno použít šňůry
ve vzdálenosti 4m) |
zaznamenáváme nejlepší čas nutný k provedení
testu v
sekundách (rstab = 0,80) |
Opakované skoky vlevo a vpravo |
měříme koordinaci celého těla a rychlou S.S. |
TO provádí opakované skoky přes lištu širokou 4cm
a vysokou 2cm, provádíme 15s, test opakujeme 2x |
zaznamenáváme součet skoků za 15s, rstab = 0,95 |
Pohyb do stran úkroky |
měříme koordinaci celého těla |
TO pohyb mezi čárami 3m vzdálenými pomocí úkroků
stranou, začíná se uprostřed mezi čarami, trvání zkoušky je 20 s (možno
provádět i mezi čárami vzdálenými 4m - celkem 6x přejít celou vzdálenost,
test opakujeme 3x) |
zaznamenáváme počet protnutí tělem středové čáry
(nejrychlejší čas potřebný k překonání 6 rovinek) |
Skok daleký vzad |
měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S. |
TO provádí dva skoky směrem vzad (měříme od čáry
ke špičce boty) |
zaznamenáváme lepší ze dvou skoků v
cm, rs-b = 0,95 |
Vyhazování a chytání míčku vleže |
měříme koordinaci horních končetin a docilitu |
TO provádí vleže vyhození a chycení
tenisového míčku preferovanou rukou, míček musí být vyhozen nejméně do výšky
postavy TO, provádíme 24 pokusů, špatný pokus je když míček není chycen nebo
není vyhozen do dostatečné výšky |
zaznamenáváme počet správně provedených
pokusů
rs-b = 0,72 |
Asynchronní a asymetrické pohyby pažemi |
měříme koordinaci horních končetin |
TO nejprve zacvičí 5x sestavu předpažit - upažit
- připažit, poté dostane pokyn aby levá paže byla o jednu dobu napřed, měříme
čas potřebný k bezpečnému zvládnutí (trojímu bezchybnému provedení) |
zaznamenáváme čas potřebný k naučení pohybu |
Žonglování se třemi míčky |
měříme koordinaci horních končetin a docilitu |
TO provádí žonglování se třemi tenisovými míčky,
kritérium osvojení je 100 správných chycení |
zaznamenáváme čas potřebný k osvojení dovednosti
(spíše pro vyspělé cvičence) |
Vystupování na volný žebřík |
měříme koordinaci celého těla a rovnováhovou schopnost |
TO provádí výstup na speciální žebřík
(241,3x35,6, který je rozdělen na dvě části a v každé jsou výšky příček jiné,
rozdíl 6,35cm), k učení je celkem 12 expozic po 30s |
zaznamenáváme součet kroků při učení během jedné
expozice |
Ovládání zavěšeného míčku |
měříme koordinaci horních končetin a docilitu |
TO provádí nadhození a chycení míčku do kalíšku,
který je připevněný spolu s míčkem na upravené badmintonové
raketě, provádíme celkem 6 sérií po 15 pokusech |
zaznamenáváme počet úspěchů v každé sérii
(kumulativní skóre - součet všech sérií - rs-b
= 0,89 - 0,92, finální skóre - součet posledních dvou sérií - rs-b = 0,77 - 0,84 ) |
Testy rytmické schopnosti |
|||
Při testování
rytmických schopností zkoumáme:
1)
schopnost vnímání a rozlišování rytmických vzorců (test rytmické diskriminace
podle Seashorea - rozlišení u 30 dvojic rytmů zda
jsou shodné či
rozdílné)
2) schopnost
pohybové reakce na audio stimuly: rytmometry, rytmografy zaznamenávající pohybové odpovědi (vyťukávání,
vydupávání) zadaného rytmu 3) schopnost rychlého a
přesného zvládnutí rytmicky náročné pohybové struktury |
|||
název |
zaměření |
popis |
poznámka |
Nerytmické bubnování |
rytmická schopnost horních končetin |
TO dvakrát udeří do stolu levou rukou, pak
překříží pravou přes levou a opět udeří dvakrát pravou, pravou se dotkne čela
a spustí ji na stůl, cyklus opakujeme po dobu 20s, test opakujeme 4x |
zaznamenáváme počet správně
provedených cyklů v každé sérii rs-b
= 0,95 |
Bubnování rukama i nohama |
rytmická schopnost horních a dolních končetin |
TO provádí v rohu čelem ke zdi tento cyklus:
nohou udeří 2x do levé stěny (10cm nad podlahou) - pravou rukou 1x do pravé
stěny - levou rukou 2x do levé stěny - pravou nohou 1x do pravé stěny - stoj
snožný, provádíme 20s a opakujeme 3x |
zaznamenáváme počet správně
provedených cyklů v každé sérii rs-b
= 0,93 |
Přeskakování švihadla, udržení stálého
tempa pohybu |
rytmická schopnost celého těla |
TO provádí 20s přeskakování švihadla s
meziskokem, počítáme počet přeskoků, ve druhém pokusu TO provádí stejný počet
přeskoků a examinátor měří čas potřebný k provedení |
zaznamenáváme absolutní odchylku mezi trváním
druhého pokusu a 20s intervalem |
|
|||
Testy motorické rovnováhy |
|||
Při testování rovnováhových
schopností využíváme: 1) cefalografii:
TO má připevněnou helmu, která vysílá světelný paprsek na strop 2) stabilometrie: na
horizontální pohyblivé desce TO balancuje, zaznamenáváme počet výchylek za
časový interval (30s) 3) pedografie: zaznamenáváme stopy pohybu bezprostředně po
otáčení na Barányho křesle |
|||
název |
zaměření |
popis |
poznámka |
Výdrž ve stoji jednonož, oči zavřené |
statická rovnováha |
TO zaujme polohu čápa (stoj naboso na preferované
končetině, druhá chodildlem opřená o koleno stojné,
ruce v bok), opakujeme 3x |
zaznamenáváme součet časů (maximálně
60s) rstab =
0,85 |
Výdrž ve stoji jednonož na otočené lavičce, oči
zavřené |
statická rovnováha |
TO zaujme polohu čápa (stoj naboso preferovanou
končetinou na otočené švédské lavičce - chodidlo příčně, druhá chodildlem opřená o koleno stojné, ruce v bok), opakujeme
3x |
zaznamenáváme součet časů (maximálně
20s) |
Výdrž ve stoji jednonož na kladince,
oči zavřené |
statická rovnováha |
TO zaujme polohu čápa -stoj naboso preferovanou
končetinou rovnoběžně s osou kladinky (výška 4cm,
šířka 2cm), druhá chodildlem opřená o koleno
stojné, ruce v bok, opakujeme 3x (možno provádět i s očima otevřenýma,
případně střídat stojnou nohu) |
zaznamenáváme součet časů (maximálně
20s) rstab =
0,72 |
Chůze vzad po kladinkách |
dynamická rovnováha |
tři třímetrové kladiny o rozměrech (výška 5cm,
šířky 6cm, 4,5cm,3cm) TO přejde na zácvik vpřed a vzad, každou z nich pak
přechází 3x vzad a mi zaznamenáváme počet úspěšných kroků (maximálně 8 na kladinku), maximální výsledek je tedy 8*3*3 = 72 |
zaznamenáváme celkový počet úspěšných
kroků rstab
= 0,80 |
Chůze vzad po šestiúhelníku |
dynamická rovnováha |
speciální kladinka tvaru
šestiúhelníka o rozměrech (strana 55cm, výška 10cm, šířka 2cm), TO jde směrem
vzad tak , že na každý segment došlápne pouze jednou a chodidla jsou
rovnoběžně s odou segmentu, zkouška končí po 60
správně provedených krocích, opakujeme 3x |
zaznamenáváme celkový počet úspěšných kroků ze
druhého a třetího
pokusu
rstab = 0,80 |
Skoky do rovnovážného postoje |
dynamická rovnováha |
TO se pohybuje skoky po špičkách střídavě z nohy
na nohu po daném útvaru, měříme přesnost doskoku (nesmí se dotknout patou,
musí se trefit na značku) - 5 bodů a výdrž (za každousekundu
1 bod - 5s) - 5 bodů |
zaznamenáváme celkový počet bodů (max na 10 skoků je
100)
rstab = 0,75 |
Zjišťování efektu rotace |
dynamická rovnováha a vestibulární aparát |
1) TO provede ve stoji na zemi, paže a hlava
svěšeny 5 otáček směrem vpravo, pak následuje rovnovážný stoj na pravé noze
(měříme čas
výdrže)
2) TO provede během 10s 5 kotoulů vpřed a poté 10 vertikálních skoků
maximální výšky (měříme odchylky doskoku v cm od středu kruhu) |
zaznamenáváme čas výdrže, případně součet
odchylek doskoku od středu kruhu |
Iowa brace test |
dynamická rovnováha a celková obratnostní
schopnost |
testová baterie obsahující původně 21 položek,
v současnosti se využívá asi 10 |
zaznamenáváme počet úspěšně provedených testových
položek |
Testování pohyblivosti |
|||
Při testování
pohyblivosti
využíváme:
1) goniometrii: měření
úhlů pomocí speciálních úhloměrů (goniometrů) - Artrotest
2) měření distancí:
vzdálenost segmentů těla od podložky (lordózy), vzdálenost jednotlivých
segmentů těla navzájem (ohebnost
páteře)
3) škálování:
např. vizuální škály (porovnání provedení s nákresem na
plexiskle) 4) motorické testování:
binární testy (kontrolní cviky jejichž splnění znamená nesníženou pohyblivost) |
|||
název |
zaměření |
popis |
poznámka |
Dotyk prstů za zády |
pohyblivost trupu a horních končetin |
TO se snaží spojit, či překrýt prsty překřížených
rukou za zády (jedna ve vzpažení druhá v připažení), provádíme na každou
stranu 2x a bereme výsledek lepší |
zaznamenáváme chybějící či překrývající se cm s
přesností na
0,5cm
rstab = 0,96 |
Upažit vzad |
pohyblivost trupu a horních končetin |
TO u stěny upaží vzad a examinátor změří vzdálenosto trupu od stěny (ve výšce paží, test opakujeme
dvakrát |
zaznamenáváme vzdálenost lepšího pokusu s
přesností na
0,5cm
|
Vzpažit vzad v lehu na břiše |
pohyblivost trupu a horních končetin |
TO drží tyč ve vzpažení (úchyt v šíři ramen),
brada je na zemi, provede maximální zapažení a měříme vzdálenost tyče od
podložky, test opakujeme dvakrát |
zaznamenáváme vzdálenost lepšího pokusu s
přesností na
0,5cm
|
Výkrut |
pohyblivost pletence ramenního a horních končetin
|
TO se snaží s co nejužším úchytem švihadla (tyče)
provést výkrut vzad, výsledek můžeme vyjádřit jako vzdálenost úchopu v cm,
nebo indexem I = d/l , d-výsledek testu, l-šířka ramen, nebo úhlem ß |
zaznamenáváme vzdálenost úchopu v
cm
rstab = 0,94 |
Hluboký předklon na zvýšené ploše |
pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka
horních končetin |
stupínek vysoký 50cm, široký 35cm s posuvným
jezdcem, TO ze stoje (propnuté dolní končetiny) provede předklon a snaží se
posunout jezdce co nejdále (bez hmitu - výdrž 2s), nulový bod je posunut o
50cm výše než je úroveň chodidel, test opakujeme 2x |
zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v
cm
rstab = 0,95 |
Hluboký předklon v sedu |
pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka
horních končetin |
stupínek vysoký 35cm, široký 35cm s posuvným
jezdcem, TO ze sedu (propnuté dolní končetiny) provede předklon a snaží se
posunout jezdce co nejdále (bez hmitu - výdrž 2s), nulový bod je posunut o
50cm výše než je úroveň chodidel, test opakujeme 2x |
zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v
cm
rstab = 0,97 |
Hluboký předklon v sedu roznožmo |
pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka
horních končetin |
TO ze sedu roznožného (60 stupňů) provede
předklon a snaží se dosáhnout co nejdále, test opakujeme 2x |
zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v
cm
|
Most |
pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a horních
končetin |
TO provede tzv. most (vzpor dřepmo vzadu) a snaží
se dosáhnout co největšího přiblížení rukou a nohou, měříme vzdálenost rukou
a nohou, test provádíme pouze jendou |
zaznamenáváme vzdálenost v
cm rstab
= 0,90 |
Úklon vpravo (vlevo) |
pohyblivost trupu, délka horních končetin |
TO provede ve stoji zády ke stěne
úklon (bez rotace, předklonu trupu a bez pohybu pánve), měříme vzdálenost
třetího prstu od země (výdrž v krajní poloze 2s), výsledkem je rozdíl mezi
výškou třetího prstu v základním postavení a v úklonu, potom provádíme úklon
na opačnou stranu |
zaznamenáváme rozdíl vzdáleností třetího prstu od
země v klidu a v úklonu, měříme s přesností na 0,5cm rstab = 0,83 |
Čelný rozštěp |
pohyblivost kyčelního kloubu |
TO provede čelný rozštěp zády u stěny, měříme výšku
kosti sedací od podložky (případně vzdálenost chodidel), můžeme vypočítat
úhel rozštěpu (0-90stupňů) |
měříme vzdálenost kosti sedací od podložky
(případně vzdálenost chodidel) s přesností na 0,5cm rstab
= 0,97 (pro úhel ß) |
Bočný rozštěp |
pohyblivost kyčelního kloubu |
TO provede bočný rozštěp rukama se opírá o
podložku, měříme výšku kosti sedací od podložky (případně vzdálenost
chodidel), můžeme vypočítat úhel rozštěpu (0-90stupňů) |
měříme vzdálenost kosti sedací od podložky
(případně vzdálenost chodidel) s přesností na 0,5cm rstab
= 0,97 (pro úhel ß) |
(převzato od Vobra)
Rozvoj
obratnostních schopností:
Rozvoj je spojen se vznikem nových dovedností a návyků. Metod rozvoje lze
jednoznačně určit pro pohyblivostní schopnosti, lepro
další dvě oblasti, respektive komponenty obratnostních schopností můžeme
doporučit uplatňování metodické zásady, že cvičení
je nutné opakovat ve velkém objemu, v přiměřené intenzitě a na vysoké kvalitativní
úrovni.
Dovalil doporučuje uplatňovat následující metodická opatření:
a)
provádět tělesná cvičení v mnoha různých
obměnách
b)
provádět tělesná cvičení v měnících se
vnějších podmínkách
c)
vytvářet kombinace již osvojených pohybových
kombinací
d)
cvičení provádět pod „tlakem“ v rychlosti,
s výběrem variant, stupňováním složitosti
e)
během cvičení dostávat dodatečné informace
f)
cvičení provádět po předchozím zatížení
Pokus se aplikovat výše vedená doporučení pro nácvik
rovnováhy a skluz na jedné běžecké lyži. navrhni vhodná cvičení a posloupnost
cvičení vzhledem k doporučením.
Na základě těchto poznatků pak doporučuje používat pro rozvoj uvedených
dvou oblastí především metodu analyticko-syntetickou,
kontrastu, opakování a metodu střídavou.
Metoda
analytická spočívá v rozložení pohybu na dílčí fáze,
které je možno odděleně nacvičovat a snado
zkontrolovat.
Postup: zaujmutí správné výchozí
polohy, plynulé vykonání cviku do konečné polohy, výdrž v konečné poloze,
návrat do výchozí polohy.
Metoda
kontrastu se užívá především ve fázi odstraňování chyb.
Spočívá v tom, že učitel předvede žákům vzornou ukázku a vzápětí přehnaně
špatnou, která charakterizuje typickou chybu. Žáci sami chybu objeví, snaží se
jí rozpoznat při analýze vlastního cvičení a při příštím pokusu ji odstranit.
Metoda
opakování se především používá při procvičování a upevňování
pohybových dovedností, lze ji proto uplatnit pro rozvoj obratnostních
schopností. Každé opakování (každé další provedení) se snažíme provést lépe než
předešlý výkon, postupně odstraňujeme nedostatky. je proto nutné cvičit pod
dohledem učitele, trenéra či cvičitele. Při opakování se snažíme stupňováním
nároků na jakost provedení, postupným ztěžováním (počet opakování, trvání
cviku, těžší náčiní, apod.) a popř. spojováním nacvičovaného pohybu
s pohyby a cviky dalšími, dosáhnout co nejekonomičtějšího a plynulého
provedení bez nutnosti výrazného psychického soustředění, až je možné definovat
je jako „pohybovou dovednost“.
Metoda
střídavá spočívá ve střídání tempa, nebo ve střídání napětí a uvolnění svalů.
Metody
rozvoje pohyblivosti
Působením na pohyblivost spočívá v záměrném snižování omezujících
činitelů. Podle Dovalila ji lze zlepšit
a)
zvyšováním pružnosti svalů obklopující kloub,
protažením vazivového aparátu
b)
usměrněním reflexní aktivity svalů kloubu
c)
dosažením potřebného uvolnění svalů
d)
využitím vnějších podmínek jako rozcvičení,
teplota, apod.
Metoda
aktivního cvičení dynamická
Využívá se pohybové energie těla v podobě kmitů nebo švihů,
protažení se postupně zvětšuje. Cvičení lze ukončit krátkou výdrží
v krajní poloze. Pro zvýšení pohybové energie můžeme
použít
lehké odpory (činky, gumy, míče apod.) Zpravidla se jedno cvičení pokládá za
jednu sérii.
Počet opakování pro klouby:
zápěstní, loketní, kolení, hlezenní 15-25
ramenní a kyčelní
35-50
páteř 30-50
Metoda
aktivního cvičení statická
Podstata metody spočívá v delším setrvání v krajní poloze, do níž se dostáváme svalovou kontrakcí bez pomoci vnějších sil. V krajní poloze jsou výdrže 10-30 sekund. Počet opakování 3-10.
Metoda
pasivního cvičení dynamická
Rozdíl oproti dynamické metodě aktivního cvičení je pouze v tom, že natažení svalu dopomáhá spolucvičenec- partner. Počet opakování 15-30.
Metoda
pasivního cvičení statická
Opět shodná metoda s metodou statického aktivního cvičení, krajních
poloh a setrvání v nich dosahujeme s pomocí spolucvičence –partnera.
Výdrž 10-30 sekund, počet opakování 3-10
Metoda
kontrakce – relaxace – natažení
protahovací cvičení této metody využívají ochranného útlumu tj. určitého
uvolnění svalu po předchozím napětí.
Metodický postup:
1)
Natahování – sval pasivně natáhneme do polohy pod
hranicí bolestivosti
2)
Kontrakce – natažený sval staticky kontrahujeme po
dobu 4-6 s.
3)
Relaxace – po kontrakci sval v dané poloze
uvolníme po dobu 2-3 s.
4)
Natahování – následuje nový, pasivní pohyb ve
větším rozsahu, tj. další protažení svalu. V nové poloze setrváme 8 s.
Internetové
odkazy
Nadměrná flexibilita může
přispět ke zhoršení běžecké ekonomiky
Pro zlepšení flexibility
je vhodnější metody kontrakce relaxace než „balistický“ strečink
Strečink neredukuje
bolestivost svalů ani není prevencí zranění
Nestrečujte
(pouze) před explozivními silovými aktivitami
Statický strečink snižuje
silovou výkonnost
Strečink snižuje
odhodovou rychlost
Problémy se strečinkem –
mýty a teorie
Neuromuskulární
funkce jsou ovlivněny dostupností karbohydrátů