Definice  Klasifikace   Charakteristiky jednotlivých komponent   Diagnostika   Obecné poznatky pro rozvoj   Rozvoj

 

OBRATNOST

 

Definice:

 

Obratností rozumíme schopnost přesně realizovat složité časoprostorové struktury pohybu. Tato motorická schopnost je úzce spojována s problémy řízení a regulace motoriky (Chytráčková).

 

 

Klasifikace:

 

Strukturu obratnosti vymezujeme prostřednictvím jejích složek, jež působí jako akční veličiny jednotlivých regulátorů (oblast I), které jsou limitovány možnostmi regulované soustavy (pohybové soustavy – oblast II) a které jsou charakterizovány regulovanou veličinou (oblast III) v prostoru a čase.

 

Komplex motorické schopnosti (tj. oblast I a oblast II, které jsou sami složitými subsystémy) se integrálně projevují v oblasti III, kterou chápeme jako vlastní projev obratnosti:

 

I. Oblast vlastních regulátorů – senzomotorické vlastnosti

a)      kinesteticko diferenciační schopnost

b)      rovnováhová schopnost

c)      rytmická schopnost

d)      orientační schopnost

 

II. Oblast vlastností regulované soustavy –vlastnosti pohybové soustavy (např. pohyblivost)

 

III. Oblast regulovaného pohybu – obratnost

a)      schopnost řešit prostorovou  strukturu pohybu

b)      schopnost řešit časovou strukturu pohybu (schopnost timingu)

 

Úroveň obratnostních schopností je dána správností a kvalitou zadání pokynů z centrální nervové soustavy a kvalitou jednotlivých prvků vymezeného systému a jejich vzájemnou koordinací. Pojem obratnost zde chápeme jako motorický pojem, tj. jako komplexní motorickou schopnost řešit přesně časoprostorové pohybové úkoly.

 

 

Charakteristika jednotlivých komponent

 

Kinestetická diferenciační schopnost

 

Kinestetická diferenciační schopnost umožňuje rozlišovat příslušné parametry vlastního pohybu. Spočívá v dosažení souladu mezi dílčími fázemi pohybové činnosti, mezi pohyby jednotlivých částí těla. Vychází z vysoké úrovně kinestetického vnímání časových, prostorových a dynamických charakteristik průběhu pohybu jako předpokladu přesného provedené pohybu nebo pohybových činnosti např. střídání napětí a relaxace v různých polohách, rychlost, směr i úhel zpracování přihrávky ve sportovních hrách apod.

 

Rovnováhová schopnost

 

Rovnováhová schopnost umožňuje udržet tělo nebo předměty v relativně stabilní (resp. vratké) poloze.

Tuto schopnost dělíme na:

 

a)      statickorovnováhovou schopnost jako předpoklad udržet tělo ve vratké poloze bez lokomoce (se zrakovou kontrolou, nebo jejím vyloučením) s minimálními odchylkami od předepsané polohy těla

b)      dynamickorovnováhovou schopnost jako předpoklad provedení pohybového úkolu při přesunu těla na úzké ploše nebo na pohyblivém předmětu. Umožňuje pohyb ve vratké poloze.

c)      balancování předmětu ve vratké poloze. Kontrola zrakme je podmínkou tělesných cvičení tohoto typu.

 

 

Rytmická schopnost

 

Rytmická schopnost umožňuje strukturaci pohybů do rytmické formy. Projevuje se schopností přizpůsobit pohyb danému rytmu nebo realizovat vlastní účelný rytmus. Základem je vnímání rytmu na podněty sluchové zrakové a hmatové s následnou realizací pohybu.

 

Orientační schopnost

 

Orientační schopnost umožňuje rychle a přesně zachytit všechny důležité informace o pohybové činnosti. Znamená to změnit postavení a pohyby těla v prostoru a čase v souladu vnějším prostředím, nebo s pohybujícím se předmětem. Rozhodující význam má zrakové a vestibulární ústrojí.

 

Pohyblivostní schopnost

 

Charakterizujeme ji jako jednu z vlastností regulované soustavy (pohybového aparátu) vykonávat pohyby v náležitém rozsahu. Závisí na vlastnostech kineziologických, tj. svalů a šlach, působících na příslušné páky. Zvláštním případem pohyblivosti je pružnost a ohebnost.

 

a)      Pružnost  je schopnost svalové a vazivové tkáně zaujmout po deformaci (protažení) původní tvar.

b)      Ohebnost je schopnost pohybu v relativně pevném systému několika kloubů. Mírou kloubní pohyblivosti je maximální rozsah pohybu, který měříme zpravidla goniometry: maximální rozsah není vždy výhodný, proto každé cvičení vyžaduje svůj optimální rozsah. Pohyblivostní schopnost je ovlivněna věkem, pohlavím, denní dobou teplotou prostředí, rozvičením, nebo předcházející činností a druhem tělovýchovné činnosti.

 

Schopnost řešit prostorové struktury pohybu

 

Schopnost řešit prostorové struktury pohybu (v literatuře se někdy uvádí termín „cit pro prostor“), představuje schopnost uhodnocovat prostorové vztahy objektů mezi sebou (vzdálenost, směr, atd.) ve vztahu k poloze vlastního těla, resp. jeho částí.

 

Schopnost řešit časové struktury pohybu (schopnost timingu)

 

Schopnost timingu (včasnosti, načasování) je systém předpokladů provést pohyb v časovém intervalu, kdy je jedině možný (optimální) k provedení pohybové činnosti. pohyb je rozložen do určitých (přesně determinovaných) časových struktur, tj., kinestetické fáze mají osobitou časovou členitost. Odhad časového intervalu, který je optimální pro provedení pohybového aktu, je důležitý pro realizaci zadaného pohybového úkolu.

 

 

Obecné poznatky pro rozvoj obratnostních schopností

 

 

Úroveň obratnosti závisí na stavu a rozvoji jednotlivých prvků, které tvoří její strukturu, tj:

 

a)      na procesech zráni CNS jako řídícího prvku, na propojování podkorových a korových úrovní řízení a na regulaci pohybu

b)      na dozrávání smyslových a receptorových orgánů jako základu senzomotorických schopností

c)      na stavu regulované soustavy, tj. pohybového aparátu

 

Mozek dítěte se vyvíjí a roste asi do 12 let života. Předtím, asi kolem 5. až 6. roku dochází ke stratifikaci gangliových buněk, kterých po  narození přibývá již nepatrně. S počínající smyslovou a hybnou aktivací přibývají vzájemné kontakty mezi těmito buňkami. Počet gangliových buněk e ustaluje asi kolem 3. měsíce života. Toto období je pro růst mozku nejdůležitější. Na dozrávání má vliv velká interindividuální variabilita. Mozečkové funkce se například ustalují na začátku školního věku, zatímco korové funkce později. S dozráváním mozkových funkcí se vyvíjí i koordinované pohyby- záměrná motorika stále více potlačuje bezděšné pohyby a dochází k přesunu regulace pohybu z podkoří na korové mechanismy. Zdůrazněná věková období (tj. období do 3 . měsíce věku, období mezi 5. a 6. rokem a období kolem 12 let jsou i v motorice důležitá), dochází k nárůstu kvalitativních znaků optimálně provedeného obratnostního pohybu (ekonomiky, plynulosti, přesnosti).

Podle literárních pramenů je obratnost jediná schopnost, která se bezvýhradně doporučuje rozvíjet od 6 let a zároveň od prvních začátků sportovní přípravy. Zdůvodnění vyplývá z fyziologického hlediska, kdyse při rozvoji obratnosti střídají pohyby různé intenzity a výkony, které jsou charakteristické téměř úplným svalovým klidem (Havlíček).

Rozvoj obratnosti je závislý na stavu a funkcích jednotlivých prvků celého systému. Je vázaný na biologický a psychický vývoj. Je nutné respektovat úroveň dozrávání centrální nervové soustavy, úroveň jednotlivých regulačních subsystémů a stupeň rozvoje regulované soustavy, tj. pohybového aparátu.

„Obecně lze konstatovat, že cílený rozvoj obratnosti vychází ze tří předpokladů:

 

1.      zdokonalování funkcí analyzátorů, které působí jako vnitřní regulátory v jednotlivých složitých regulačních obvodech (kinenstetického, vestibulárního, optického, akustického a taktilního).

2.      zvyšování úrovně jednotlivých senzomotorických vlastností (oblast regulátorů)

3.      zkvalitňování vlastností pohybové soustavy (Chytráčková)

 

 

Senzitivní (senzibilní) období, což je období vývoje, v němž organismus reaguje na určité vnější vlivy intenzivněji než v obdobích jiných a odpovídá na ně příslušnými vývojovými efekty, pro celý komplex obratnostních schopností trvá od 7-11 let. Pro kinesteticko-diferenciační schopnost je to 6-9 let, pro rozvoj rytmické schopnosti chlapců 9-13 let, dívek 9-11 let. rovnováhová schopnost se optimálně rozvíjí mezi 9-12 rokem u obou pohlaví, prostorová orientační schopnost mezi 11-14 rokem. Pro rozvoj pohyblivosti je toto období pro dívky v 10-12 letech, pro chlapce 9-13 let. Optimum pro rozvoj řešení prostorové struktury pohybu je v 7-10 letech, pro rozvoj řešení časové struktury pohybu od 7-13 let.

 

Diagnostika 

Na úroveň obratnostních schopností usuzujeme obdobně jako u ostatních motorických schopností z výsledků standardizovaných testů.

Ke zjišťování úrovně kinesteticko-diferenciační schopnosti používáme metody reprodukce stanoveného úkolu a hodnotíme přesnost jeho provedení

Rovnováhové schopnosti testujeme buď laboratorně (stabilometrie, pedografie) nebo pomocí motorických testů kde hodnotíme čas výdrže nebo trvání výkonu.

Rytmickou schopnost diagnostikujeme pomocí odpovědí na verbální, vizuální či taktilní podněty. Například rychlost a přesnost provádění neznámého pohybového vzorce.

Orientační schopnost nejčastěji hodnotíme pomocí přesnosti orientace  probanda v prostoru s vyloučením zrakové kontroly

Celkové testování obratnostní schopnosti provádíme hodnocením úrovně provedení složitějších pohybových úkolů. Při tvorbě těchto testů nebo testových baterií je kladen důraz na některou z následujících oblastí:

1) složitost pohybu kterou proband ještě zvládne

2) přesnost provedení pohybu (hod na cíl)

3) rychlost splnění zadaného pohybového úkolu

4) učenlivost (docilita): za jak dlouho dokáže proband provést předem neznámý pohyb¨

5) uchování (retence): zda je proband schopen provést naučený pohyb znovu s určitým časovým odstupem

 

Stručný přehled motorických testů:

 

Testy obratnosti

název

zaměření

popis

poznámka

Vertikální skok s rotací

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO provede vertikální výskok s otočením o maximální úhel (nutný snožný doskok

měříme úhel otočení

Přeskoky jednonož

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO přeskakuje překážku (kvádry o rozměrech 50x20x5cm) po jedné noze, výška se postupně zvyšuje skládáním kvádrů na sebe

měříme výšku v cm rstab = 0,96

Skokem přechod z kleku do podřepu

zrakový analyzátor, inervace DK

TO je v kleku s napjatými chodidly a švihem provede podřep

zaznamenáváme správně provedený cvik

Převal ze sedu

měříme koordinaci celého těla

TO provede sed roznožný a uchopí DK za kotníky, provede převal přes jeden bok, rameno druhé rameno a druhý bok zpět do sedu

zaznamenáváme správně provedený cvik

Skok jednonož s proskočením

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO provede stoj pokrčno zevnitř na pravé (levé), opačnou rukou chytí špičku nohy a provede přeskok držené nohy

zaznamenáváme správně provedený cvik

Pohyb prstů

měříme koordinaci horních končetin

v sedu na židli spojíme natažený ukazovák levé ruky (směřuje od těla) a natažený palec druhé ruky (směřuje k tělu), oddělíme je a provedeme půlkruhový pohyb tak že palec směřuje nahoru a ukazovák dolu a znovu spojíme oba prsty (dotyk), ten samý pohyb provedeme i do původní polohy

zaznamenáváme počet  správně provedený cviků během 20 sekund (prvních 10s s otevřenýma očima a zbývající čas se zavřenýma očima)

Střídavé otevírání a zavírání rukou

měříme koordinaci horních končetin

v sedu na židli opřeme lokty o stůl a natáhneme paže vpřed, levou ruku sevřeme v pěst, pravou současně otočíme o 90 stupňů vlevo a ohneme prsty tak aby svírali s dlaní 90 stupňů, palec napneme, po dobu 10s se ruce plynule vyměnují

zaznamenáváme počet správně provedených cviků za 10s

Přeskoky přes lanko

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO stojí na zemi a drží napnuté lanko (švihadlo) vpředu, tak aby vzdálenost rukou byla 40cm, provede pět proskoků směrem vpřed (bez dotyku lanka, bez ztráty rovnováhy)

zaznamenáváme počet správně provedených cviků                     rstab = 0,70

Přeskoky přes tyč

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO stojí na zemi a drží tyč v šíři ramen, provede tři série proskoků po deseti skocích (směrem vpřed, směrem vzad, spojené dvojskoky bez meziskoku vpřed- vzad)

zaznamenáváme počet správně provedených cviků v každé sérii  rstab = 0,89

Skok na cíl

měříme koordinaci celého těla

TO provede skok na čáru vzdálenou asi jako polovina jeho tělesné výšky, doskok by měl být patami na cílovou čáru, provádíme dva pokusy (2 s otevřenýma očima 2 se zavřenýma)

zaznamenáváme součet obou dvojic pokusů, měříme s přesností na 0,5cm

Sestava s tyčí

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO drží gymnastickou tyč vzadu dole rovně, překročí (přeskočí) ji provede přes sed leh a průvlek tyče vzad, vstane a je ve výchozím postavení, provede opět překročení (přeskok), napřímí se a předpaží, test opakujeme pětkrát

zaznamenáváme čas potřebný k provedení sestavy                   rs-b = 0,95

Překládání stranou

měříme koordinaci celého těla a rovnováhovou schopnost

TO má k dispozici dvě prkénka o rozměrech 25x25cm (s gumovými podložkami vysokými 3,7cm), na jedno se postaví a druhé položí vpravo stranou, přestoupí na něj a přendá původní  prkénko dál, trvání je 20s a provádíme test dvakrát, za přeložení prkénka je bod, za přestoupení na něj je další bod (cyklus - 2 body)

zaznamenáváme součet počtu bodů za oba pokusy                      rstab = 0,94

Běh s kotoulem

měříme koordinaci celého těla

mezi 15m vzdálené čáry umístíme po 5m od startovní praporek po 15m druhý praporek (na obrátce) a mezi praporky umístíme žíněnku, TO po startu oběhne praporek, provede kotoul a oběhne druhý praporek, kde se dotýká rukou čáry, k žíněnce běží po čtyřech opět provede kotoul a oběhnutí praporku a běží do cíle

zaznamenáváme čas s přesností na 0,1s      rstab = 0,77

Běh se změnami směru, přeskakováním   a prolézáním

měříme koordinaci celého těla

do kříže jsou rozestaveny díly švédské bedny a žíněnka (vzdálenost protějších je 5m), uprostřed je těžký míč a 1m před žíněnkou je startovní a cílová čára, TO vyběhne udělá kotoul a oběhne míč půlobratem vpravo (míč po pravé ruce), přeskočí a proleze díl švédské bedny, totéž u ostatních dvou dílů

zaznamenáváme čas

Kutálení tří míčů

měříme koordinaci celého těla a docilitu

čtyři švédské bedny ve vzdálenosti 3m, 1,5m před první je startovní a cílová čára, TO probíhá dráhu s kutálením tří míčů na basketbal, test opakujeme 3x (možno použít 5 stojanů ve vzdálenosti 3m a opakovat test 5x nebo použít plné míče)

zaznamenáváme součet časů druhého a třetího pokusu        rs-b = 0,84

Střídání poloh

měříme koordinaci celého těla

TO provádí opakovaně stoj - vzpor dřepmo - vzpor ležmo (bez vysazení) - vzpor dřepmo - stoj, každá z poloh je hodnocena 1/4 bodu, test provádíme 10s, opakujeme 3x

zaznamenáváme počet správně provedených cviků (po čtvrtinách)v každé sérii, bereme nejlepší výsledek      rstab = 0,89

Běh po osmičce s podbíháním laťky

měříme koordinaci celého těla

TO provádí obíhání dvou stojanů po dráze osmičky, mezi 3m vzdálenými stojany je laťka ve výši pasu TO, obíhají se celkem 4 okruhy, test opakujem třikrát (možno použít šňůry ve vzdálenosti 4m)

zaznamenáváme nejlepší čas nutný k provedení testu v sekundách            (rstab = 0,80)

Opakované skoky vlevo a vpravo

měříme koordinaci celého těla a rychlou S.S.

TO provádí opakované skoky přes lištu širokou 4cm a vysokou 2cm, provádíme 15s, test opakujeme 2x

zaznamenáváme součet skoků za 15s, rstab = 0,95

Pohyb do stran úkroky

měříme koordinaci celého těla

TO pohyb mezi čárami 3m vzdálenými pomocí úkroků stranou,  začíná se uprostřed mezi čarami, trvání zkoušky je 20 s (možno provádět i mezi čárami vzdálenými 4m - celkem 6x přejít celou vzdálenost, test opakujeme  3x)

zaznamenáváme počet protnutí tělem středové čáry (nejrychlejší čas potřebný k překonání 6 rovinek)

Skok daleký vzad

měříme koordinaci celého těla a explosivní S.S.

TO provádí dva skoky směrem vzad (měříme od čáry ke špičce boty)

zaznamenáváme lepší ze dvou skoků v cm,   rs-b = 0,95

Vyhazování a chytání míčku vleže

měříme koordinaci horních končetin a docilitu

TO provádí vleže  vyhození a chycení tenisového míčku preferovanou rukou, míček musí být vyhozen nejméně do výšky postavy TO, provádíme 24 pokusů, špatný pokus je když míček není chycen nebo není vyhozen do dostatečné výšky

zaznamenáváme počet správně provedených pokusů                   rs-b = 0,72

Asynchronní a asymetrické pohyby pažemi

měříme koordinaci horních končetin

TO nejprve zacvičí 5x sestavu předpažit - upažit - připažit, poté dostane pokyn aby levá paže byla o jednu dobu napřed, měříme čas potřebný k bezpečnému zvládnutí (trojímu bezchybnému provedení)

zaznamenáváme čas potřebný k naučení pohybu

Žonglování se třemi míčky

měříme koordinaci horních končetin a docilitu

TO provádí žonglování se třemi tenisovými míčky, kritérium osvojení je 100 správných chycení

zaznamenáváme čas potřebný k osvojení dovednosti (spíše pro vyspělé cvičence)

Vystupování na volný žebřík

měříme koordinaci celého těla a rovnováhovou schopnost

TO provádí výstup na speciální žebřík (241,3x35,6, který je rozdělen na dvě části a v každé jsou výšky příček jiné, rozdíl 6,35cm), k učení je celkem 12 expozic po 30s

zaznamenáváme součet kroků při učení během jedné expozice

Ovládání zavěšeného míčku

měříme koordinaci horních končetin a docilitu

TO provádí nadhození a chycení míčku do kalíšku, který je připevněný spolu s míčkem na upravené badmintonové raketě, provádíme celkem 6 sérií po 15 pokusech

zaznamenáváme počet úspěchů v každé sérii (kumulativní skóre - součet všech sérií - rs-b = 0,89 - 0,92, finální skóre - součet posledních dvou sérií - rs-b = 0,77 - 0,84 )

Testy rytmické schopnosti

Při testování rytmických schopností zkoumáme:                      

1)   schopnost vnímání a rozlišování rytmických vzorců (test rytmické diskriminace podle Seashorea - rozlišení u 30 dvojic rytmů zda jsou shodné či rozdílné)            

2)   schopnost pohybové reakce na audio stimuly: rytmometry, rytmografy zaznamenávající pohybové odpovědi (vyťukávání, vydupávání) zadaného rytmu  

3) schopnost rychlého a přesného zvládnutí rytmicky náročné pohybové struktury

název

zaměření

popis

poznámka

Nerytmické bubnování

rytmická schopnost horních končetin

TO dvakrát udeří do stolu levou rukou, pak překříží pravou přes levou a opět udeří dvakrát pravou, pravou se dotkne čela a spustí ji na stůl, cyklus opakujeme po dobu 20s, test opakujeme 4x

zaznamenáváme počet správně provedených   cyklů v každé sérii   rs-b = 0,95

Bubnování rukama i nohama

rytmická schopnost horních a dolních končetin

TO provádí v rohu čelem ke zdi tento cyklus: nohou udeří 2x do levé stěny (10cm nad podlahou) - pravou rukou 1x do pravé stěny - levou rukou 2x do levé stěny - pravou nohou 1x do pravé stěny - stoj snožný,   provádíme 20s a opakujeme 3x

zaznamenáváme počet správně provedených   cyklů v každé sérii   rs-b = 0,93

Přeskakování  švihadla, udržení stálého tempa pohybu

rytmická schopnost celého těla

TO provádí 20s přeskakování švihadla s meziskokem, počítáme počet přeskoků, ve druhém pokusu TO provádí stejný počet přeskoků a examinátor měří čas potřebný k provedení

zaznamenáváme absolutní odchylku mezi trváním druhého pokusu a 20s intervalem

 

Testy motorické rovnováhy

Při testování rovnováhových schopností využíváme:

1)   cefalografii: TO má připevněnou helmu, která vysílá světelný paprsek na strop  

2) stabilometrie: na horizontální pohyblivé desce TO balancuje, zaznamenáváme počet výchylek za časový interval (30s)         3) pedografie: zaznamenáváme stopy pohybu bezprostředně po otáčení na Barányho křesle

název

zaměření

popis

poznámka

Výdrž ve stoji jednonož, oči zavřené

statická rovnováha

TO zaujme polohu čápa (stoj naboso na preferované končetině, druhá chodildlem opřená o koleno stojné, ruce v bok), opakujeme 3x

zaznamenáváme součet časů (maximálně 60s)     rstab = 0,85

Výdrž ve stoji jednonož na otočené lavičce, oči zavřené

statická rovnováha

TO zaujme polohu čápa (stoj naboso preferovanou končetinou na otočené švédské lavičce - chodidlo příčně, druhá chodildlem opřená o koleno stojné, ruce v bok), opakujeme 3x

zaznamenáváme součet časů  (maximálně 20s)    

Výdrž ve stoji jednonož na kladince, oči zavřené

statická rovnováha

TO zaujme polohu čápa -stoj naboso preferovanou končetinou rovnoběžně s osou kladinky (výška 4cm, šířka 2cm), druhá chodildlem opřená o koleno stojné, ruce v bok, opakujeme 3x (možno provádět i s očima otevřenýma, případně střídat stojnou nohu)

zaznamenáváme součet časů (maximálně 20s)     rstab = 0,72

Chůze vzad po kladinkách

dynamická rovnováha

tři třímetrové kladiny o rozměrech (výška 5cm, šířky 6cm, 4,5cm,3cm) TO přejde na zácvik vpřed a vzad, každou z nich pak přechází 3x vzad a mi zaznamenáváme počet úspěšných kroků (maximálně 8 na kladinku), maximální výsledek je tedy 8*3*3 = 72

zaznamenáváme celkový počet úspěšných kroků     rstab = 0,80

Chůze vzad po šestiúhelníku

dynamická rovnováha

speciální kladinka tvaru šestiúhelníka o rozměrech (strana 55cm, výška 10cm, šířka 2cm), TO jde směrem vzad tak , že na každý segment došlápne pouze jednou a chodidla jsou rovnoběžně s odou segmentu, zkouška končí po 60 správně provedených krocích, opakujeme 3x

zaznamenáváme celkový počet úspěšných kroků ze druhého a třetího pokusu                  rstab = 0,80

Skoky do rovnovážného postoje

dynamická rovnováha

TO se pohybuje skoky po špičkách střídavě z nohy na nohu po daném útvaru, měříme přesnost doskoku (nesmí se dotknout patou, musí se trefit na značku) - 5 bodů a výdrž (za každousekundu 1 bod - 5s) - 5 bodů

zaznamenáváme celkový počet bodů (max na 10 skoků je 100)                     rstab = 0,75

Zjišťování efektu rotace

dynamická rovnováha a vestibulární aparát

1) TO provede ve stoji na zemi, paže a hlava svěšeny 5 otáček směrem vpravo, pak následuje rovnovážný stoj na pravé noze (měříme čas výdrže)                     2) TO provede během 10s 5 kotoulů vpřed a poté 10 vertikálních skoků maximální výšky (měříme odchylky doskoku v cm od středu kruhu)

zaznamenáváme čas výdrže, případně součet odchylek doskoku od středu kruhu

Iowa brace test

dynamická rovnováha a celková obratnostní schopnost

testová baterie obsahující původně 21 položek, v současnosti se využívá asi 10

zaznamenáváme počet úspěšně provedených testových položek

Testování pohyblivosti

Při testování pohyblivosti využíváme:                                                                            

1) goniometrii: měření úhlů pomocí speciálních úhloměrů (goniometrů) - Artrotest

2) měření distancí: vzdálenost segmentů těla od podložky (lordózy), vzdálenost jednotlivých segmentů těla navzájem (ohebnost páteře)                                            

3) škálování: např. vizuální škály (porovnání provedení s nákresem na plexiskle)  

4) motorické testování: binární testy (kontrolní cviky jejichž splnění znamená nesníženou pohyblivost)

název

zaměření

popis

poznámka

Dotyk prstů za zády

pohyblivost trupu a horních končetin

TO se snaží spojit, či překrýt prsty překřížených rukou za zády (jedna ve vzpažení druhá v připažení), provádíme na každou stranu 2x a bereme výsledek lepší

zaznamenáváme chybějící či překrývající se cm s přesností na 0,5cm                   rstab = 0,96

Upažit vzad

pohyblivost trupu a horních končetin

TO u stěny upaží vzad a examinátor změří vzdálenosto trupu od stěny (ve výšce paží, test opakujeme dvakrát

zaznamenáváme vzdálenost lepšího pokusu s přesností na 0,5cm                  

Vzpažit vzad v lehu na břiše

pohyblivost trupu a horních končetin

TO drží tyč ve vzpažení (úchyt v šíři ramen), brada je na zemi, provede maximální zapažení a měříme vzdálenost tyče od podložky, test opakujeme dvakrát

zaznamenáváme vzdálenost lepšího pokusu s přesností na 0,5cm                  

Výkrut

pohyblivost pletence ramenního a horních končetin

TO se snaží s co nejužším úchytem švihadla (tyče) provést výkrut vzad, výsledek můžeme vyjádřit jako vzdálenost úchopu v cm, nebo indexem I = d/l , d-výsledek testu, l-šířka ramen, nebo úhlem ß

zaznamenáváme vzdálenost úchopu v cm                       rstab = 0,94

Hluboký předklon na zvýšené ploše

pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka horních končetin

stupínek vysoký 50cm, široký 35cm s posuvným jezdcem, TO ze stoje (propnuté dolní končetiny) provede předklon a snaží se posunout jezdce co nejdále (bez hmitu - výdrž 2s), nulový bod je posunut o 50cm výše než je úroveň chodidel, test opakujeme 2x

zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v cm                       rstab = 0,95

Hluboký předklon v sedu

pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka horních končetin

stupínek vysoký 35cm, široký 35cm s posuvným jezdcem, TO ze sedu (propnuté dolní končetiny) provede předklon a snaží se posunout jezdce co nejdále (bez hmitu - výdrž 2s), nulový bod je posunut o 50cm výše než je úroveň chodidel, test opakujeme 2x

zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v cm                       rstab = 0,97

Hluboký předklon v sedu roznožmo

pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a délka horních končetin

TO ze sedu roznožného (60 stupňů) provede předklon a snaží se dosáhnout co nejdále, test opakujeme 2x

zaznamenáváme hodnotu lepšího pokusu v cm                      

Most

pohyblivost trupu, kyčelního kloubu a horních končetin

TO provede tzv. most (vzpor dřepmo vzadu) a snaží se dosáhnout co největšího přiblížení rukou a nohou, měříme vzdálenost rukou a nohou, test provádíme pouze jendou

zaznamenáváme vzdálenost v cm      rstab = 0,90

Úklon vpravo (vlevo)

pohyblivost trupu, délka horních končetin

TO provede ve stoji zády ke stěne úklon (bez rotace, předklonu trupu a bez pohybu pánve), měříme vzdálenost třetího prstu od země (výdrž v krajní poloze 2s), výsledkem je rozdíl mezi výškou třetího prstu v základním postavení a v úklonu, potom provádíme úklon na opačnou stranu

zaznamenáváme rozdíl vzdáleností třetího prstu od země v klidu a v úklonu, měříme s přesností na 0,5cm   rstab = 0,83

Čelný rozštěp

pohyblivost kyčelního kloubu

TO provede čelný rozštěp zády u stěny, měříme výšku kosti sedací od podložky (případně vzdálenost chodidel), můžeme vypočítat úhel rozštěpu (0-90stupňů)

měříme vzdálenost kosti sedací od podložky (případně vzdálenost chodidel) s přesností na 0,5cm rstab = 0,97 (pro úhel ß)

Bočný rozštěp

pohyblivost kyčelního kloubu

TO provede bočný rozštěp rukama se opírá o podložku, měříme výšku kosti sedací od podložky (případně vzdálenost chodidel), můžeme vypočítat úhel rozštěpu (0-90stupňů)

měříme vzdálenost kosti sedací od podložky (případně vzdálenost chodidel) s přesností na 0,5cm rstab = 0,97 (pro úhel ß)

(převzato od Vobra)

 

Rozvoj obratnostních schopností:

 

Rozvoj je spojen se vznikem nových dovedností a návyků. Metod rozvoje lze jednoznačně určit pro pohyblivostní schopnosti, lepro další dvě oblasti, respektive komponenty obratnostních schopností můžeme doporučit uplatňování metodické zásady, že cvičení je nutné opakovat ve velkém objemu, v přiměřené intenzitě a na vysoké kvalitativní úrovni.

 

Dovalil doporučuje uplatňovat následující metodická opatření:

 

a)      provádět tělesná cvičení v mnoha různých obměnách

b)      provádět tělesná cvičení v měnících se vnějších podmínkách

c)      vytvářet kombinace již osvojených pohybových kombinací

d)      cvičení provádět pod „tlakem“ v rychlosti, s výběrem variant, stupňováním složitosti

e)      během cvičení dostávat dodatečné informace

f)       cvičení provádět po předchozím zatížení

 

Pokus se aplikovat výše vedená doporučení pro nácvik rovnováhy a skluz na jedné běžecké lyži. navrhni vhodná cvičení a posloupnost cvičení vzhledem k doporučením.

 

Na základě těchto poznatků pak doporučuje používat pro rozvoj uvedených dvou oblastí především metodu analyticko-syntetickou, kontrastu, opakování a metodu střídavou.

 

Metoda analytická spočívá v rozložení pohybu na dílčí fáze, které je možno odděleně nacvičovat a snado zkontrolovat.

Postup:  zaujmutí správné výchozí polohy, plynulé vykonání cviku do konečné polohy, výdrž v konečné poloze, návrat do výchozí polohy.

 

Metoda kontrastu se užívá především ve fázi odstraňování chyb. Spočívá v tom, že učitel předvede žákům vzornou ukázku a vzápětí přehnaně špatnou, která charakterizuje typickou chybu. Žáci sami chybu objeví, snaží se jí rozpoznat při analýze vlastního cvičení a při příštím pokusu ji odstranit.

 

Metoda opakování se především používá při procvičování a upevňování pohybových dovedností, lze ji proto uplatnit pro rozvoj obratnostních schopností. Každé opakování (každé další provedení) se snažíme provést lépe než předešlý výkon, postupně odstraňujeme nedostatky. je proto nutné cvičit pod dohledem učitele, trenéra či cvičitele. Při opakování se snažíme stupňováním nároků na jakost provedení, postupným ztěžováním (počet opakování, trvání cviku, těžší náčiní, apod.) a popř. spojováním nacvičovaného pohybu s pohyby a cviky dalšími, dosáhnout co nejekonomičtějšího a plynulého provedení bez nutnosti výrazného psychického soustředění, až je možné definovat je jako „pohybovou dovednost“.

 

Metoda střídavá spočívá ve střídání tempa, nebo ve střídání napětí a uvolnění svalů.

 

Metody rozvoje pohyblivosti

 

Působením na pohyblivost spočívá v záměrném snižování omezujících činitelů. Podle Dovalila ji lze zlepšit

a)      zvyšováním pružnosti svalů obklopující kloub, protažením vazivového aparátu

b)      usměrněním reflexní aktivity svalů kloubu

c)      dosažením potřebného uvolnění svalů

d)      využitím vnějších podmínek jako rozcvičení, teplota, apod.

 

Metoda aktivního cvičení dynamická

Využívá se pohybové energie těla v podobě kmitů nebo švihů, protažení se postupně zvětšuje. Cvičení lze ukončit krátkou výdrží v krajní poloze. Pro zvýšení pohybové energie můžeme použít lehké odpory (činky, gumy, míče apod.) Zpravidla se jedno cvičení pokládá za jednu sérii.

 

Počet opakování pro klouby:

zápěstní, loketní, kolení, hlezenní   15-25

ramenní a kyčelní                      35-50

páteř                                      30-50

 

Metoda aktivního cvičení statická

Podstata metody spočívá v delším setrvání v krajní poloze, do níž se dostáváme svalovou kontrakcí bez pomoci vnějších sil. V krajní poloze jsou výdrže 10-30 sekund. Počet opakování 3-10.

 

Metoda pasivního cvičení dynamická

Rozdíl oproti dynamické metodě aktivního cvičení je pouze v tom, že natažení svalu dopomáhá spolucvičenec- partner. Počet opakování 15-30.

 

 

 

Metoda pasivního cvičení statická

Opět shodná metoda s metodou statického aktivního cvičení, krajních poloh a setrvání v nich dosahujeme s pomocí spolucvičence –partnera. Výdrž 10-30 sekund, počet opakování 3-10

 

Metoda kontrakce – relaxace – natažení

protahovací cvičení této metody využívají ochranného útlumu tj. určitého uvolnění svalu po předchozím napětí.

Metodický postup:

1)      Natahování – sval pasivně natáhneme do polohy pod hranicí bolestivosti

2)      Kontrakce – natažený sval staticky kontrahujeme po dobu 4-6 s.

3)      Relaxace – po kontrakci sval v dané poloze uvolníme po dobu 2-3 s.

4)      Natahování – následuje nový, pasivní pohyb ve větším rozsahu, tj. další protažení svalu. V nové poloze setrváme 8 s.

 

 

 

 

Internetové odkazy

 

Nadměrná flexibilita může přispět ke zhoršení běžecké ekonomiky

Pro zlepšení flexibility je vhodnější metody kontrakce relaxace než „balistický“ strečink

Strečink neredukuje bolestivost svalů ani není prevencí zranění

Nestrečujte (pouze) před explozivními silovými aktivitami

Statický strečink snižuje silovou výkonnost

Strečink snižuje odhodovou rychlost

Problémy se strečinkem – mýty a teorie

Neuromuskulární funkce jsou ovlivněny dostupností karbohydrátů