Zahřívací a kontaktní hry
|
Základní
charakteristika |
Patří do skupiny her bořících bariéry mezi lidmi.
Jsou to hry s jednoduchými pravidly, jednoduchým dějem, veselé a
uvolňující. Úkoly: připravují oběhovou soustavu na následující výkon,
zlepšují připravenost k náročnějším koordinačním činnostem, navozují
optimální podmínky pro psychickou výkonnost, vytvářejí podmínky pro
předcházení zranění. Aplikace
zahřívacích a kontaktních her vede by měla vést k prohloubení vzájemného
vnímání a k větší intenzitě vztahů. Zahřívací a kontaktní hry se
aplikují obvykle po hrách na seznámení. |
||
Počty,
pomůcky, zatížení |
Popis činnosti |
Nákresy,
poznámky, org. pokyny, bezpečnost |
|
8 – 30, šátky, střední |
Dračí soubojSkupina se rozdělí na družstva po 8 – 10 hráčích.
Postaví se do zástupu a uchopí se kolem pasu. Poslední si zastrčí za pas
šátek tak, aby alespoň polovina splývala dolů. Tím je vytvořen drak. Na povel
začne hlava draka, první hráč, honit posledního, aby mu sebral šátek.
Dostihne-li hlava draka svůj ocas a sebere mu šátek, je konec hry. |
1.
Dostatečně velký, rovný prostor. 2.
Možnost roztržení oděvu. 3.
Doporučuji rozcvičení. |
|
10 – 30, klapky na oči, malé |
Výkřiky ve tmě Hráči se rozdělí do dvojic. Každá dvojice si
vymyslí název, sestávající ze dvou slov. Každý si pro sebe vezme jedno slovo.
Potom jsou partneři rozděleni a vedoucí z nich vytvoří dvě skupiny na
protilehlých koncích hřiště. Zde si každý zakryje oči. Na povel vedoucího
začne každý volat název svého partnera do dvojice. Za stálého volání se snaží
zahlédnout svoji přezdívku a vydat se správným směrem. Hra končí, když se
zkontaktují všechny páry. |
1.
Velký prostor bez překážek. 2.
Nutný pomalý pohyb s rukama před sebou. |
|
10 –30, klapky na oči, malé |
Hmota Všichni hráči si zavážou oči a pohybují se
ve vymezeném území. Vedoucí vybere jednoho z nich – ten bude jádro
hmoty. Hráči se včetně hmoty pohybují, nemluví a snaží se hmotu dotykem
objevit. Dotkne-li se hráč hráče, zeptá se: „Hmota?“ Není-li to hledaná síla,
odpoví dotyčný také slovem „Hmota“. Hráč, který představuje jádro Hmoty
neodpovídá. Pokud se ho někdo dotkne, připojí se k němu a stává se také
hmotou. Hra končí, když se všichni drží za ruce a jsou součástí Hmoty. |
1. Vymezené území provazy, závěsem apod. 2.
Pomalý pohyb s rukama před sebou. 3.
Zákaz běhání. |
|
10
– 20, žádné, malé |
ZasedáníSkupina vytvoří kruh a každý chytne v pase
partnera před sebou. Všichni udělají podřep a každý si sedne na kolena hráče
stojícího za ním. Na důkaz, že všichni pohodlně sedí, pozvednou paže a
zatleskají. Nakonec se skupina pokusí o pochod. |
Zmírnění výškových a váhových rozdílů vyváženým rozmístěním |
|
8
– 12, žádné, malé |
Gordický uzelŽáci vytvoří kruh tak, aby se dotýkali rameny.
Potom každý předpaží levou ruku a uchopí ruku svého spoluhráče. Nesmí chytit
za ruku svého souseda. Totéž s pravou rukou. Cílem hry je rozplést uzel,
který vznikl. Selžou-li všechny pokusy o rozpletení, může vedoucí uvolnit
jedno spojení, o kterém si skupina myslí, že je klíčové. |
1. Doporučila bych dát časový limit. 2. Vhodné je volné oblečení. |
|
6
– 30, židle, předměty na podávání – např. míčky, malé |
Bezruká štafetaRozdělíme skupinu do družstev po 6 – 10 hráčích.
Každá skupina bude mít vymezený krátký úsek, ve kterém si musí všichni
členové předat bez pomoci paží vybraný předmět. Předávaný předmět leží na
židli před družstvem. Vyhrává družstvo, jehož poslední hráč jako první donese
předmět na vyznačené místo. |
Volit předměty, které nemohou při předávání způsobit zranění, nebo se rozbít. |
|
10
– 20, žádné, střední |
Závin Žáci se drží pevně za ruce a vytvoří kruh.
V jednom místě kruh rozpojíme a určíme prvního a posledního. První
zůstane pevně stát a řada, vedená posledním, začne kolem prvního obíhat.
Poloměr obíhání se zmenšuje. Nakonec vznikne útvar, který můžeme nazvat
závinem. |
Vhodný výběr prvního a posledního žáka. |
|
10-30, 2 molitanové míče, nízké |
Předávaná Skupina se rozpočítáním
rozdělí na dvě družstva. Hráči obou družstev vytvoří tělesný kruh a zaklesnou
se za lokty tak, aby předloktí směřovala horizontálně do kruhu a dlaně byly
obráceny nahoru. Jakýkoliv hráč obdrží molitanový
míč. Na znamení vedoucího (písknutí apod.) si začnou hráči míč předávat
jakýmkoliv směrem dokola. Až se míč dostane k hráči, který začínal
opakuje se to samé na druhou stranu. Hra končí okamžikem, kdy bude mít
začínající hráč míč ve svém držení. |
Tělesný kontakt,
spolupráce, řešení problémů. Doporučuje se jako
soutěživá činnost. Je třeba zachovávat držení. Když předmět spadne na zem,
může ho sebrat pouze hráč, kterému vypadl a hra pokračuje od něho dále.
Předmět sebere rukama. |
|
10-30, 2 kužele, 2 obruče,
2 plastové láhve, 2 molitanové míče, 2 dřívka, nízké |
Předávaná Na čáru se umístí kužel.
V určité vzdálenosti od něho se
umístí obruč, aby i ona byla součástí čáry. Vzdálenost mezi obručí a kuželem
je dána počtem hráčů. Do těsné blízkosti obruče se umístí molitanový
míč, dřívko a plastová láhev. Připraví se dvě takové dráhy. Skupina se rozpočítáním
rozdělí na dvě družstva. Každé z družstev se
postaví do řady, do prostoru připraveného pro hru (stanou se součástí dráhy).
První hráč stojí u obruče a poslední hráč stojí u kužele. Hráči se zaklesnou
za lokty tak, aby předloktí směřovala horizontálně do kruhu a dlaně byly
obráceny nahoru. Na znamení vedoucího
(písknutí apod.) uchopí první hráč jakýkoliv z předmětů v blízkosti
obruče. Postupně si předmět hráči předávají. Poslední hráč se musí předmětem
dotknout kužele a posílá ho zpět. Když je předmět zpět u prvního hráče
pokládá jej hráč do prostoru obruče. Hra končí okamžikem, kdy bude poslední
z předmětů položen do prostoru obruče. |
Tělesný kontakt,
spolupráce, řešení problémů. Doporučuje se jako
soutěživá činnost. Je třeba zachovávat držení. Je také třeba dodržovat
dotyk předmětu s kuželem a umístění předmětu do prostoru obruče. Když předmět spadne na zem,
může ho sebrat pouze hráč, kterému vypadl a hra pokračuje od něho dále.
Předmět sebere rukama. Bezpečná hra, ale
doporučuji používat bezpečné předměty (žádné ostré hrany…). |
|
10-30, 4 židle, 6 molitanových míčů, nízké |
Bezruká štafeta Na čáru se umístí
v určité vzdálenosti od sebe dvě židle. Vzdálenost židlí od sebe je dána
počtem hráčů. Na jednu ze židlí se umístí 3 molitanové
míče. Takto se vytvoří dvě hrací dráhy. Skupina se rozpočítáním
rozdělí na dvě družstva. Každé z družstev se
postaví do řady, do prostoru připraveného pro hru
(stanou se součástí dráhy). První hráč řady stojí u židle s míčky a poslední
hráč řady stojí u druhé židle. Každému družstvu je
přidělen název podle zvířete. Na znamení vedoucího
(písknutí apod.) uchopí první hráč míček ze židle pod bradu. Pod bradou si ho
předávají postupně hráči celého družstva. Když je míček u posledního hráče
řady pokládá ho (stále pod bradou) na židli. Poté musí poslední hráč
napodobit zvuk zvířete, podle kterého se družstvo jmenuje. Na zvuk reaguje
první hráč a uchopí druhý míček ze židle a vše se opakuje. Hra končí v okamžiku,
kdy hráč položí (pod bradou) poslední (třetí) míček na židli. |
Tělesný kontakt,
spolupráce, taktika. Bezpečná hra. Doporučuje se jako
soutěživá činnost. Je třeba dodržet, aby první
hráč řady byl otočen směrem k židli s míčky, kromě okamžiků
předávání míče svému spoluhráči. Když míč spadne na zem,
může ho sebrat pouze hráč, kterému míč vypadl, a to pouze pod bradou. |
|
10-30, klapky na oči, nízké |
Výkřiky ve tmě Ve skupině se vytvoří
dvojice hráčů. Čtyři až šest lidí ze skupiny budou určeni jako hlídači. Každá
dvojice hráčů si vybere název, který se bude skládat ze dvou slov (přezdívka
dvojice). Každý z dvojice si pamatuje jedno ze slov. Dvojice hráčů se rozdělí a
vzdálí se na vzdálenost min. 20metrů. Hráči obdrží klapky na oči. Na znamení vedoucího
(písknutí apod.) začne každý volat název svého partnera z dvojice. Za
stálého volání se snaží každý hráč zaslechnout svou přezdívku a vydat se
správným směrem. Hra končí, když se dvojice
setká. Dvojice si sundává klapky z očí a v tichosti odchází
z hrací plochy. Hlídači jsou rozmístěni
podél hrací plochy a hlídají, aby nedošlo ke zranění hráčů. |
Poznávání se, tělesný
kontakt, zábava a legrace. Bezpečnost: Hra vyžaduje
větší prostor bez překážek. Zdůrazněte pomalý pohyb s rukama před sebou.
Smluvte si signál, kterým můžete hru z bezpečnostních důvodů přerušit
(písknutí píšťalou apod.). |
|
10-30, obruče, pevné
naplněné pytlíky, nízké |
Bamp Skupina se rozpočítáním
rozdělí na tři družstva. Každé družstvo se přemístí
ke svému prostoru pro hru. Prostor pro hru se skládá z obruče a
z vymezeného prostoru pro chytání (určen čárou, lanem apod.), který je
vzdálen asi 6 metrů od obruče. Družstvo si určí jednoho házeče, který se
postaví do obruče. Ostatní hráči jsou chytači. Chytají vždy dva hráči.
Ostatní hráči čekají na svůj čas. Každý házeč obdrží pytlík. Na znamení vedoucího
(písknutí apod.) házeč hází pytlík na chytače a ty se pytlík snaží zachytit
svými těly bez pomoci paží. Pytlík pak musí ve společném držení předat házeči
do prostoru obruče a hra pokračuje s dalšími hráči družstva. Hra končí až se vystřídají
všichni hráči v družstvu a pytlík je v držení házeče. |
Tělesný kontakt, spolupráce. Pokud pytlík chytači
nechytnou může ho sebrat pouze házeč. Pokud jsou chytači
v lichém počtu,tak půjde jeden z hráčů dvakrát. Pokud pytlík spadne
chytačům při přechodu k házeči, tak ho mohou sebrat pouze svými těly bez
pomoci paží. Bezpečnost: Dostatečně
velký prostor pro rozmístění trojic, bezpečný povrch. Pytlík je naplněn např.
novinami, kuličkami. |
|
10-30, žádné, nízké |
Závin Podle počtu zúčastněných
vytvoříme jeden nebo dva kruhy (10-15 hráčů do jednoho kruhu). V jednom místě kruh
rozpojíme a určíme prvního a posledního. První zůstane pevně stát a řada,
vedená posledním, začne kolem prvního obíhat. Poloměr obíhání se zmenšuje.
Nakonec vznikne útvar, který můžeme směle nazvat závinem. Využijeme složitého útvaru
a zadáme skupině obtížný úkol, aby překonala v seskupení závinu aspoň
desetimetrový úsek. |
Tělesný kontakt,
spolupráce. Nedoporučuje se jako
závodivá činnost. Bezpečnost: Hrát na rovné
ploše. |
|
10-30, žádné, nízké |
Zasedání Když se hry účastní více
jak patnáct hráčů rozdělí se skupina na dvě družstva podle výšky. Každé z družstev
vytvoří tělesný kruh směrem do středu kruhu, aby se všichni dotýkali rameny.
Potom udělají všichni vpravo v bok a tři úkroky do středu kruhu. Každý
uchopí v pase partnera před sebou. Všichni udělají podřep a každý si
odvážně sedne na kolena hráče stojícího za ním. Na důkaz, že všichni pohodlně
sedí, pozvednou paže a zatleskají. |
Tělesný kontakt,
spolupráce, důvěra a zábava. Dbát na to, aby hráči před
usednutím byli od sebe stejně vzdáleni. Bezpečnost:
Zmírněte velké váhové a výškové rozdíly mezi hráči jejich vyváženým
rozmístěním v kruhu. Hráči v šusťákách musí udělat takový podřep,
aby měli stehna téměř vodorovně. Poté se na nich dá bezpečně sedět. Pozor,
nekontrolovatelný pád skupiny je velmi nepříjemný! |
|
15 - 18, 2x šátek, střední |
Slepý sochař Z patnácti členné skupiny vytvoříme pět
družstev po 3. V každé trojici se určí sochař, model, hmota. Sochař a hmota
obdrží šátek na oči. Model vymyslí zajímavý tvar a vytvoří ho. Úkolem sochaře
je vytvořit z hmoty představovaný model. Hráč, který bude modelován musí
zůstat v poloze, která mu byla dána sochařem. Domnívá- li se sochař, že již
dílo dokončil. Sundá si šátek a zjistí jakou měl úspěšnost s vytvarováním
vlastního modelu podle dané předlohy. |
Skupina si vytvoří kolem sebe dostatek
prostoru. Skupina musí být v těsné blízkosti sebe, aby sochař dosáhl na obě
díla. |
|
10-20, 3x 2 různé předměty (mašle a malý
míček) . Střední |
Spojení Při této hře rozdělíme skupinu na dvě
stejně početná družstva. Hráči v družstvu stojí za sebou zády k vedoucímu.
Jen poslední hráč ve skupině kouká na vedoucího. Před prvním hráčem leží dva
předměty, jeden vlevo a druhý vpravo. Vedoucí má tytéž předměty v levé a
pravé ruce. Zvedne-li levou ruku musí poslední hráč správně reagovat a zaslat
impuls levou rukou. Jakmile dojde signál k prvnímu hráči, tak ten se snaží co
nejrychleji uchopit odpovídající předmět na levé straně. Kdo uchopí daný
předmět rychleji, toho družstvo získává bod. Hra končí, až se všichni hráči
vystřídají na pozici prvního a posledního hráče. |
Správná volba předmětů, aby nedošlo k
poranění (tvar). |
|
10 - 20, 5 lístečků se slovy(např:med, les atd.). Těžké. |
Živá abeceda Hráče rozdělíme na skupiny po 5 - 10
lidech. Každá skupina dostane od vedoucího za úkol vytvořit pomocí svých těl
slovo, které vedoucí určí. Toto slovo musí být čitelné, aby jiné družstvo
poznalo, co za slovo vytvořili. |
Dostatek prostoru kolem sebe.Volíme
slova krátká tak, aby se dala vytvořit. |
|
10 - 20, klapky na oči pro každého,
střední. |
Hmota Všichni hráči si zaváží oči a poté
vedoucí zvolí jednoho z nich jádrem mocné síly Hmoty. Úkolem tohoto hráče je
pomalý pohyb a zachování mlčenlivosti. Ostatní hráči se pohybují a snaží se
tuto Hmotu dotekem objevit. Dotkne-li se hráč hráče, zeptá se Hmota?. Není-li
to hledaná hmota, odpoví hráč Hmota. Hráč, který hmotu představuje neodpovídá.
Dotkne-li se někdo tohoto hráče, chytne se ho a pokračují ve dvojici. Hra
pokračuje do té doby, než se všichni hráči stanou součástí oné hmoty. |
Prostředí by mělo být bez překážek.
Rovný bezpečný povrch. Pomalý pohyb - (chůze). |
|
10 - 20, žádné,malé. |
Aura Tato hra je určena pro dvojici hráčů.
Dva hráči se postaví čelem k sobě a dotknou se navzájem dlaněmi. V této
poloze zavřou oči a soustředí se na to, aby vnímali energii, kterou si
vzájemně předávají. Po minutě nechají paže klesnout podél těla (oči mají
stále zavřené). Poté na pokyn vedoucího paže pozvednou a snaží se v naprosté
tichosti vyhledat partnerovu dlaň, aniž by se jí dotkly. |
Dbáme na to, aby hráči měly zavřené oči.
Vzdálenost mezi hráči by měla být co nejmenší. Každý soutěžící by měl mít
čisté ruce. |
|
20 - 30, předměty (různé druhy míčů,
umělohmotné talíře, malé kužele). Vymezíme prostor (kruh) kam daný předmět
budou odkládat. |
Bezruká štafeta V této hře vyzkoušíme, jak jsou hráči
trpěliví a šikovní. Skupinu rozdělíme na družstva po 5 - 10 hráčích. Každá
skupina obdrží předměty, které si bude muset bez pomoci rukou předávat.
Skupina vytvoří zástup co nejblíže za sebou, aby předávání bylo co nejkratší.
Uchopí - li daný předmět poslední hráč družstva, je štafeta u konce. |
Soutěžící mohou taktizovat s předmětem,
ale podmínkou ke splnění úkolu je to , aby se vystřídal celý zástup. A
předmět byl dopraven na správné místo. Můžeme posílat i více předmětů za
sebou.Dbáme na to,aby nebyly předměty ostré a rozbitné. Pokud předmět během
hry upadne vrací se na start a jde se od začátku. Zajímavou odměnou této hry
je spousta smíchu. |
|
10 – 20, žádné, střední |
Vstávání V této hře má společně vstát co nejvíce členů
skupiny. Tuto hru, zahajují dvojice hráčů. Dvojice se postaví a dají chodidla
špičkami k sobě, uchopí se za ruce
a pomalu si sedají na zem. Poté se začnou pomalu zvedat. Podaří-li se
vstát dvěma dvojicím, vytvoří čtveřici. Postupně se přidávají další dvojice.
Na závěr se pokusí vstát celá skupina.Samozřejmě při větším počtu hráčů není
dost dobře možné udržet dotyk špičkami nohou. Zde tedy postačí, když se
skupina udrží za ruce při společném sedání a vstávání. Důležité je však
zachování stálého kontaktu členů skupiny. |
Vzhledem k bezpečnosti provádějte toto cvičení na rovné ploše bez tvrdých, ostrých předmětů. |
|
Aktivita
v rámci mezipředmětových vztahů (Integrace prvků simulace zrakového
postižení) |
|||
10-30, klapky na oči, lana
popř. šňůra nízké |
Upíři Skupina je v prostoru,
který je dán čtveřicí pomocníků, kteří stojí ve vzdálenosti asi 20 metrů od
sebe ve tvaru čtverce. Strany čtverce jsou tvořeny lany či šňůrou. Hráči obdrží klapky na oči.
V tomto okamžiku jsou vedoucím
vysvětlena hráčům pravidla a způsob hry. „Hra, kterou nyní budeme
hrát se jmenuje “upíři“. Představte si, že na naší planetě nastala dlouhá noc
a rozmnožil se zvláštní druh upírů využívajících tmy k napadání lidských
stvoření. Dostali jste se do zatemnělé oblasti. Musíte se zde pohybovat
obezřetně, aby se nikoho z vás nedotkl upír a nenakazil vás. Já nyní
určím jednoho hráče, který bude představovat upíra. Upír nevydává žádné
zvuky. Narazí-li na sebe dva hráči, kteří nejsou upíři, pak oba vydají
srdcervoucí výkřik a pokračují ve svém pohybu dále. Narazí-li někdo na
“upíra“, pak se ozve jen jeho výkřik. Pozná, že je infikován a stává se sám
upírem. Upíři se pohybují pomalu v prostoru a ostatní se jim snaží
intuitivně vyhnout. Narazí-li na sebe dva upíři, tzn. že se neozve ani jeden
výkřik, přemění se oba na lidi“. Hra by ideálně měla skončit tehdy, když
všichni projdou přeměnou na upíra a pak se opět přemění na lidi. |
Tělesný kontakt, vzájemná
komunikace, spolupráce. Trocha trpělivosti
neuškodí. Doporučuji jako uklidňující aktivita na závěr hodiny. Nutné vysoké
soustředění. Hra nemusí vždy skončit
ideálně, proto se doporučuje hrát hru s časovým limitem. Místo doteku mohou upíři
toho, na koho narazí, slabě štípnout. Podle
obtížnosti a dovedností účastníků volte podmínky případné „pomoci“ – nápovědy
apod. Bezpečnost: Hrát na rovné
ploše. |
|
Aktivita v rámci
mezipředmětových vztahů (Integrace prvků Tv – Fy) |
|||
10 - 20, lístečky se jmény (značek a
jednotek). Střední |
Jednotka hledá svou značku Každý hráč obdrží lístek na, kterém je
napsána značka nebo jednotka veličiny. Tyto značky a jednotky se navzájem
hledají. Hráči pokřikují kolem sebe danou značku nebo jednotku (to co mají na
lístečku napsané). Hra končí až každá značka nalezne svou jednotku. |
V této hře si hráči připomenou jaké
veličiny známe a v jakých jednotkách je udáváme. Hru můžeme ztížit, když po
přečtení lístečku si hráči nasadí klapky na oči. Tím se stává hra
zajímavější. Nutno vymezit prostředí bez překážek. |
|
Aktivita v rámci mezipředmětových
vztahů (Integrace prvků Tv – M )
|
|||
12 – 30, žádné, střední |
Hráči dostanou čísla od l do 10 a rozptýlí se po
hrací ploše. Vedoucí hry zavolá číslo, např. 15. V té chvíli se snaží
hráči vytvořit skupinky tak, aby součet jejich čísel bylo číslo 15. Hráči,
kteří zbudou dostanou trestný bod. Po chvíli změna součtu na součin. |
Při
součinu vhodný výběr čísel, např. vynechat l apod. |
|
12
– 30, žádné, malé |
Rozdělíme žáky na dvě skupiny. Každá skupina má za
úkol vytvořit ze svých těl několika ciferné číslo. Žáci mohou čísla tvořit
pouze v prostoru. Na podlaze smí být jenom základna. Vyhrává ta skupina,
které se podaří sestavit méně ciferné číslo. Variace: tvoření rovinných a prostorových obrazců.
Např. která skupina dříve vytvoří kvádr nebo obdélník apod. Necvičící žáci
mohou dělat porotu. Tj. určit, zda se vytvořená struktura opravdu podobá
zadání. |
Pokud
by byly stavby větší než dvě osoby, je nutná záchrana. |
|
Literatura: |
NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 1. vyd. Praha: Portál, 1998, 328 str. ISNB 80-7178-218-1 |
||