Hry s prvky odvahy a sebedůvěry

 

Základní charakteristika

Hry s prvky odvahy vyžadují od účastníků projev vlastností, které mu umožňují překonávat překážky. Ideální je, pokud je obtížnost úkolu ve hře nastavena tak, aby se jedinci právě podařilo úkol splnit a tím tak získal sebedůvěru pro plnění náročnějších úloh. Hry vyžadují profesionální přístup od organizátora, znalost účastníků, zohlednění bezpečnosti. Členové skupiny řeší úkoly často individuálně a zapojují vedle odvahy především svou kreativitu a rychlost. Snažíme se jednotlivci ukázat, že může a měl by být efektivním členem skupiny. V některých hrách k cíli vede několik cest a je na skupině, kterou z nich si vybere. V nich je vyhrazen čas na plánování a přípravu postupu.

Počty, pomůcky, zatížení

Popis činnosti

Nákresy, poznámky, org. pokyny, bezpečnost

 10-20 nebo i více,

pomůcky žádné

Ulička důvěry

Požádáme skupinu, aby vytvořila 2 řady stojící proti sobě ve vzdálenosti asi 80 cm. Tím vznikne ulička důvěry. Vyzveme jednoho dobrovolníka, aby se postavil 15 metrů před dvojice. Má za úkol proběhnout uličkou a udržet stejnou rychlost, jakou běžel před ní. Všichni, kteří tvoří uličku, předpaží a tím uzavřou průchod. Otevírají ho připažením až těsně před běžcem

 Variace: Rozšířit uličku a nechat probíhat dvojice držící se za ruce.

Bezpečnost: Plně se soustředit, odhadnout rychlost běžce a rychle vzpažovat 

 10-20 nebo i více,

švédská bedna

 Pád důvěry

Postaví se švédská bedna, ze které se bude padat: Pod ní vytvoří skupina 2 řady vzdálené na předpažení. Hráči v řadě se dotýkají rameny, předpaží, dlaněmi vzhůru a paže uspořádají zipovitým způsobem. Z paží vytvořená plošina, musí být delší než osoba, která padá.

Dobrovolník, zpočátku lehčí vystoupí na plošinu, postaví se zády ke skupině, tak aby směřoval doprostřed obou řad, pak se zeptá: jste připraveni? Skupina: jsme připraveni, můžeš padat! Odpověď zní Adam padá.  Osoba padá se zpevněným tělem a připaženýma rukama.

Chytající jdou s napjatými pažemi vstříc padajícímu, aby ho pak lehkým,,zapérováním,, chytili, lehce pohoupali a postavili na nohy.

 Variace: Padající je pohupován a posouván hlavou vpřed. Zůstane zpevněn jako při pádu.

Bezpečnost: být si jist důvěrou v účastníky.

10-20 nebo i více,

duchna, malá žíněnka,načiní pro skok do výšky, nebo kůly a lano s dostatečnou délkou

Elektrický plot

Příprava: mezi dva kůly asi 4m od sebe nebo na volejbalovém hřišti napneme síť, nebo šňůru ve výšce 150 – 160 cm nad zemí. Vzdálenost od země se řídí podle průměrné výšky skupiny (výše ramen). Kolem sítě musí být rovná plocha, pokud možno s měkým dopadem. Skupina se nedobrovolně dostala do prostoru, který je ohraničen elektrickým plotem. Dotyk plotu znamená nebezpečí života. Úkolem skupiny je dostat se rychle a bezpečně na svobodu. Musí plot zdolat vlastními silami a za pomoci vodivé tyče. Nesmí se dotknout ani kůlů, na kterých je plot upevněn. Plot nelze podlézt, ani přeskakovat. Dotkne-li se někdo plotu, ztrácí život a musí se vrátit znovu na start. Dotkne-li se vodivá tyč plotu, ztrácí život všichni, kteří se jí dotýkali a musí pokus znovu opakovat. Porušením těchto pravidel je i dotyk oděvu. Skupina dostane čas na plánování

Variace: Při jakémkoli doteku plotu se vrací skupina znovu na start

Bezpečnost: Doporučuji zajistit rovnou, čistou plochu 2-3 m kolem plotu. Výšku upravovat podle zdatnosti skupiny.

Pomocná tyč má být pevná, hladká bez zbytku větví

 

10-20 nebo i více,

dostatečný počet šerep či šátků, kužel

Boj o vlajku

Uprostřed herní plochy je kruh, uprostřed kruhu je vlajka. Kolem kruhu je jedno družstvo. Za zadní čarou herní plochy je družstvo soupeře. Hráči obou družstev mají zezadu za pasem vsunutou šerpu, každé družstvo své barvy.

Druhé družstvo na signál útočí a snaží se získat vlajku. Kdo při útoku či obraně ztratí šerpu je vyřazen. Pokud je celé družstvo vyřazeno, nebo soupeř získá vlajku a dopraví ji za zadní čáru, hra končí. Hraje se na časový limit.Držení protihráče je faul. Za dva fauly je hráč vyřazen

Bezpečnost: zajistit hladkou herní plochu

10-20 nebo i více,

pomůcky žádné

Kolenobérec

Členové skupiny si lehnou na záda těsně vedle sebe, předpaží a skrčené nohy opřou chodidly o podložku. Dobrovolník opře ruce o kolena prvního ležícího hráče a bérce nohou postupně položí do jeho dlaní. Z této základní polohy začne ručkovat po kolenou všech ležících a ti si postupně předávají jeho nohy. Po skončení ručkování si lehne na konec ležící řady do stejné pozice jako ostatní. Pokračuje další, dokud se nevystřídá celá skupina.

 Když už ručkující hráč nemůže, ohlásí to a ostatní hráči mu umožní opřít si nohy o zem

Aktivita v rámci mezipředmětových vztahů (doporučeno pro hluchoněmé)

 

10-20 nebo i více,

pomůcky žádné

Kolenobérec

Lze praktikovat s hluchoněmými spoluobčany.

Členové skupiny si lehnou na záda těsně vedle sebe, předpaží a skrčené nohy opřou chodidly o podložku. Dobrovolník opře ruce o kolena prvního ležícího hráče a bérce nohou postupně položí do jeho dlaní. Z této základní polohy začne ručkovat po kolenou všech ležících a ti si postupně předávají jeho nohy. Po skončení ručkování si lehne na konec ležící řady do stejné pozice jako ostatní. Pokračuje další, dokud se nevystřídá celá skupina.

 Když už ručkující hráč nemůže, ohlásí to a ostatní hráči mu umožní opřít si nohy o zem

Literatura:

NEUMAN, J. Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 1. vyd. Praha : Portál, 1998, 325 s. ISBN 80-7178-218-1.

NEUMAN, J. Překážkové dráhy, lezecké stěny a výchova prožitkem. 1. vyd. Praha : Portál, 1999, 320 s. ISBN 80-7178-292-0