Státní závěrečné zkoušky - bakalářské studium
Filologie, Specializace v pedagogice, Dvouoborové kombinace studijních programů
Popularizace hudby a organizace hudebního života
Složení komise:
| předseda: | PhDr. Lenka Přibylová, Ph. D. |
| členové: | Doc. PhDr. Ivana Ašenbrenerová, Ph. D. emerit. prof. PhDr. Tomáš Fiala, CSc. PaedDr. Jan Kyslík JUDr. Jan Bartoš, CSc. |
Požadavky na Státní bakalářskou zkoušku:
1. Popularizace hudby, hudební dramaturgie, hudební sociologie
A. Popularizace hudby
Otázky z oblasti „popularizace hudby“ nejsou zamýšlené jako interpretace problematiky dějin hudby, nýbrž jako východisko pro návrh didakticko-popularizačních prezentací.
1. Artificiální a nonartificiální hudba, programní a absolutní hudba
Vysvětlení pojmů, příklady z české a světové hudby v programech našich koncertních
těles.
2. Hudba na jevišti
Hra se zpěvy, opereta, muzikál, vysvětlení pojmů, příklady z české a světové hudby na
našich divadelních scénách.
3. Česká opera 19. a 20. století
B. Smetana, A. Dvořák, L. Janáček, B. Martinů v programech našich divadelních scén.
4. Evropská opera a její zastoupení na českých scénách
W. A. Mozart, R. Wagner, G. Verdi, G. Puccini a další
5. Slavné symfonie českých a světových skladatelů v programech našich symfonických těles.
L. v. Beethoven, P. I. Čajkovskij, A. Dvořák a další
6. Čeští skladatelé symfonické hudby
Zastoupení v koncertních programech orchestrů a interpretů, B. Smetana, A. Dvořák, L.
Janáček, B. Martinů
7. Programní hudba – slavné symfonické básně v programech našich symfonických těles.
Vysvětlení pojmů, díla českých a světových skladatelů, B. Smetana, F. Liszt, A. Dvořák
a další
8. Komorní hudba
Ansámbly, interpreti, známá díla
9. Osobnosti a hudební tělesa v severočeském regionu
Zaměření, repertoár
10. Duchovní hudba v programech našich symfonických těles.
Oratoria, kantáty, sbory, sólisté, příklady děl českých a světových skladatelů.
B. Hudební dramaturgie
11. Dramaturgie jako proces
Terminologická problematika tématu, teoretická a praktická dramaturgie, velké postavy
divadelní a hudební dramaturgie – G. E. Lessing, R. Wagner, O. Hostinský, O. Zich
12. Dramaturg, osobnost uměleckého zákulisí
Pracovní náplň, dramaturgický plán, divadelní dramaturgie, dramaturg a režisér, K.H.Hilar
13. Operní dramaturgie
Stěžejní problematika, dramaturg a operní dirigent, K. Kovařovic, O. Ostrčil, divadla
s operním, baletním a operetním provozem v České republice
14. Dramaturgie symfonického orchestru a komorního souboru
Problematika výstavby koncertu, repertoár tělesa, programový text ke koncertům,
dramaturg a dirigent
15. Symfonické orchestry, komorní orchestry a komorní soubory působící v České republice
16. Hudební festivaly
Druhy hudebních festivalů, slavné hudební festivaly současnosti, dramaturgie festivalu,
propagační materiály
17. Hudba pro mládež
Koncert pro mládež a výchovný koncert, úkoly dramaturga, problematika mluveného slova
18. Hudební kritika
Hudební kritika jako literární útvar, nezbytné součásti hudební kritiky, hudebně-kritické
žánry, „malé a velké žánry“ hudební kritiky
19. Hudební kritika ve smyslu prezentace společenské funkce hudby a umění
Jednotlivé funkce hudební kritiky, význam hudební kritiky pro interpreta a dramaturga
20. Odborné hudební časopisy
Odborné hudební časopisy v Čechách i v zahraničí v minulosti a současnosti, význam
hudebních časopisů pro práci dramaturga
C. Hudební sociologie
21. Věcná vymezení a polaritní vztahy artificiální a nonartificiální hudby (podle Josefa
Kotka)
Základní pojmy:
Artificiální a nonartificiální hudba, charakteristika nonartificiální hudby podle J. Kotka
(7 bodů), stylově žánrový druh populární hudby, stylově žánrový typ populární hudby,
kvantitativně nejrozšířenější stylově žánrový druh populární hudby, umělecky a poslechově
náročnější stylově žánrové druhy populární hudby (tzv.„menšinové žánry“)
22. Specifické rysy současné nonartificiální hudby
Základní pojmy:
Strukturální rysy artefaktu soudobé nonartificiální hudby: formální, invenční, textové,
zvukové, úloha interpretace, princip tzv. „zodpovědné vazby“, důsledky příliš silné a slabé
zodpovědné vazby, recepčně optimální situace, vysoký stupeň depersonalizace tvorby
nonartificiální hudby
23. Problematika společenského fungování nonartificiální hudby
Základní pojmy:
J. Kotek: Sociofunkční trsy, funkce psychofyziologicky harmonizační a stimulační, funkce
pohybově stimulační a organizační, funkce dekorativní, poznávací a informativní, funkce
uspokojování individuálních psychosociálních potřeb, funkce stimulace sociální integrace,
úloha estetické funkce nonartificiální hudby
24. Společenská recepce nonartificiální hudby jako čtyřfázový osvojovací proces
Základní pojmy:
Nástup nových stylově žánrových druhů a typů populární hudby: živelnost nebo zákoni –
tost?, procesuální charakter změn, grafické schema procesu, stadium inovace, difúze,
adaptace a restrikce
25. Cyklický vývoj nonartificiální hudby a jeho mechanismy
Základní pojmy:
Vnější faktory formovacího procesu, generační faktor formovacího procesu, vnitřní faktory
formovacího procesu, výsledky formativního procesu, nová tematická a obsahová výpo-
věď, generační posun, nové strukturní a technické znaky populární hudby
2. Právní a marketingová problematika hudebního provozu
A. Autorské právo, organizace a právo
1. Pojem autor a autorské právo, výjimky z ochrany
2. Vznik a obsah práva autorského, majetková a osobnostní práva
3. Doba právní ochrany
4. Zvláštní druh autorských děl – díla zaměstnanecká, kolektivní, školní…
5. Audiovizuální dílo
6. Právní řád, právní normy, právní vědy, prameny práva a jejich výklad
7. Právní vztahy a právní skutečnosti, právní odpovědnost
8. Systém práva, soukromé právo, právo občanské, obchodní a pracovní
9. Občanský zákoník, jeho obecná ustanovení, věcná práva, občanskoprávní závazky
10. Obchodní zákoník, jeho obecná ustanovení, obchodněprávní závazky
B. Management a marketing
11. Vysvětlete, proč s kulturním statkem, který není určen jen k běžné spotřebě jako kupříkladu prací prášek, zacházíme navzdory tomu jako se spotřebním zbožím? V čem se tedy běžnému tržnímu statku (prací prášek) podobá, v čem se naopak od něho liší a v důsledku toho si vynucuje specifické tržní zacházení? Ilustrujte výklad kulturního statku kupříkladu na dvojicích Händla a Bacha nebo Gauguina a van Gogha, případně zvolte jinou podobnou.
12. Proč si tržní subjekty musí budovat dobrou pověst? Co tím rozumíme, když řekneme, že dobrá pověst je základ udržení se na trhu a předpoklad obchodního úspěchu? Je nezbytné, aby i kulturní instituce (divadlo, koncertní dům, lidová škola umění) si budovaly dobrou pověst? Pokud ano, jaké nástroje byste zvolil(a) a proč?
13. Jak byste charakterizoval(a) trh, na kterém se pohybuje městská kulturní instituce typu divadla či koncertního domu? Jaké nástroje byste použil(a) k udržení se na tomto trhu, případně získání nových segmentů? Zaměřte se zejména na stávající abonenty a na možné nové abonenty v rámci nabídky abonentních řad (u koncertních domů). Vymezte zvláštnosti dětského publika a důvody, proč zacílení na dětské publikum má zpravidla pro kulturní instituci typu městský kulturní dům či koncertní dům, městské divadlo takový význam?
14. Jakou roli sehrává v marketingovém působení kulturní instituce internet? Ke kterým všem marketingovým (a samozřejmě i obchodním) aktivitám byste internet využívali, jaké nástroje byste u toho použili? Vysvětlete, proč kulturní instituce velice často využívají takový nástroj, jako je „newsletter“ anebo internetový zpravodaj? Měla by webová stránka kulturní instituce být kontaktní? Pokud ano, proč? Pokud ne, také proč?
15. Klub přátel instituce (divadla X, koncertního domu X) je jeden z významných jejích marketingových nástrojů. Na které části publika je zpravidla zacílen a proč? Jaké aktivity zpravidla vyvíjí? Co jimi sleduje? Jaký význam má klub přátel instituce X z hlediska obchodního?
3. Základy pedagogiky, didaktiky a psychologie
Otázky nejsou konkrétně formulované, budou vyplývat z charakteru dílčí problematiky
zvolených tematických okruhů ve výše uvedených zkušebních oblastech číslo jedna a dvě.
Filologie, Specializace v pedagogice, Dvouoborové kombinace studijních programů
Složení komisí:
komise č. 38
| předseda: | Prof. PaedDr. Miloš Hons, Ph. D. |
| členové: | Prof. PaedDr. Jiří Holubec, Ph. D. Prof. PhDr. Josef Říha Doc. PhDr. Ivana Ašenbrenerová, Ph. D. PhDr. Dagmar Zelenková, Ph. D. |
komise č. 38a (vč. sbormistrovství)
| předseda: | Doc. PaedDr. Vladimír Kuželka |
| členové: | PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. emerit. prof. PhDr. Vlastimil Kobrle, CSc. emerit. prof. PhDr. Tomáš Fiala, CSc. MgA. Václav Krahulík, Ph.D. |
Požadavky na Státní bakalářskou zkoušku:
1. Historicko teoretická část:
Uchazeč prokáže své znalosti souvislým výkladem, jehož strukturu by měl tvořit postup od obecných charakteristik ke konkrétním faktům, tzn. - historické zařazení, společenské poměry, slohové znaky (hudební řeč, žánry, formy), hudební prameny, osobnosti a jejich tvorba. Předpokladem je též komplexní propojení vědomostí z teoretických předmětů, jako jsou hudební formy, harmonie, rozbor skladeb, dějiny nonartificiální hudby, hudební estetika.
Výběr tématu vychází z poslechové skladby, kterou musí uchazeč na začátku zkoušky poznat a zařadit.
Historicko teoretické okruhy:
-
Hudba evropské a české renesance
Formy a žánry neimitačního a imitačního kontrapunktu (mše, moteto, madrigal, kánon, ricercar)
Poslechové skladby číslo: 2-4, 42 -
Hudba evropského baroka
Fuga
Vrcholné vokální a instrumentální formy (opera, oratorium, pašije, kantáta, concerto grosso, typy barokní sonáty a suity)
Poslechové skladby číslo: 5-8 -
Hudba českého baroka
Variace ornamentální, charakteristické a kontrapunktické
Vrcholné vokální a instrumentální formy (opera, oratorium, pašije, kantáta, pastorela, concerto grosso, typy barokní sonáty a suity)
Poslechové skladby číslo: 43-46 -
Hudba evropského klasicismu
Základy tradičního pojetí hudební formy (motiv, téma, perioda, motivicko tematická práce, rozdělení hudebních útvarů podle funkčních typů)
Vrcholné instrumentální formy (symfonie, koncert, předehra, suita, komorní hudba)
Poslechové skladby číslo: 9-16 -
Hudba českého klasicismu
Malé a velké formy dvou a vícedílné
Vrcholné instrumentální formy (symfonie, koncert, předehra, suita, komorní hudba)
Poslechové skladby číslo: 47-50 -
Hudba evropského raného romantismu
Sonátová forma
Formy a žánry tzv. programní orchestrální hudby - předehra, symfonie, symfonická báseň
Poslechové skladby číslo: 17-23 -
Hudba českého raného romantismu - doba předsmetanovská
Rondo
Vokální a instrumentální formy (píseň, sbor, lyrický kus, pochod, taneční hudba)
Poslechové skladby číslo: 17-23 -
Hudební novoromantismus a národní školy druhé poloviny 19.století
Cyklické a kombinované formy
Romantická opera
Poslechové skladby číslo: 24-29 -
Česká hudba druhé poloviny 19.století - vznik české moderní hudby
Cyklické a kombinované formy
Melodram, formy koncertantní hudby s duchovní tematikou
Poslechové skladby číslo: 51-56 -
Vývojové tendence evropské hudby první poloviny 20.století
Techniky a formy hudby seriální - dodekafonie
Stylová charakteristika hudebního impresionismu, verismu a expresionismu
Poslechové skladby číslo: 30-35 -
Hudba české moderny a meziválečné avantgardy
Principy a uplatnění tzv.volné formy a atematického slohu
Stylová charakteristika hudebního neoklasicismu, neofolkorismu a civilismu
Poslechové skladby číslo: 57-61 -
Vývojové tendence evropské hudby druhé poloviny 20.století
Proměny cyklických forem v hudbě 20.století
Stylová charakteristika totálního serialismu, aleatoriky, hudby témbrové a konkrétní, hudebního minimalismu a postmodernismu
Poslechové skladby číslo: 36-41
2. Praktická část:
Hlasová výchova:
Vokalíza (možno zpívat z not). Vyspělejší studenti ji mohou nahradit volitelnou umělou skladbou.
Lidová píseň nebo úprava lidové písně. Umělá píseň nebo stará árie (obojí zpěv zpaměti).
Hra na klavír:
3 klavírní skladby odlišného charakteru (hra zpaměti není podmínkou).
Hra lidových písní viz. seznam
Seznam skladeb ke Státní bakalářské zkoušce:
Výběr skladeb z dějin světové hudby
Středověk
01. Guillaume de Machaut: Missa Notre-Dame - V. Agnus Dei (motet)
Renesance
02. G.P.da Palestrina: Missa Benedicta es, Gloria
03. Orlando di Lasso: Mattona mia cara (canzona)
04. C. Janequin: Zpěv ptáků (chanson)
Baroko
05. A. Vivaldi: Čtvero ročních období - Jaro, op.8, č.1, I.věta - Allegro
06. J.S.Bach: Temperovaný klavír I, Fuga c-moll
07. J.S.Bach: Braniborský koncert č.5 D-dur, I.věta - Allegro
08. G.F.Händel: Mesiáš (oratorium), Hallelujah - sbor
Klasicismus
09. J.Haydn: Symfonie č.94 G dur "S úderem kotlů", II.věta - Andante
10. W.A.Mozart: Malá noční hudba K.525 (serenáda), I.věta - Allegro
11. W.A.Mozart: Figarova svatba, předehra k opeře
12. W.A.Mozart: Don Giovanni, 1.jednání, předehra a úvodní scéna
13. W.A.Mozart: Requiem, K. 626, III.věta „Dies irae"
14. L.van Beethoven: Sonáta c-moll,op.13"Patetická", I.věta - Grave,Allegro molto e con brio
15. L.van Beethoven: Symfonie č.5 c-moll, op.67, I. věta - Allegro con brio
16. L.van Beethoven: Symfonie č.9, d-moll, op.125, IV. věta – orchestrální úvod, hlavní téma
(orchestr), sólový recitativ a hlavní téma (vokální sólo a sbor)
Romantismus
17. C.M.Weber: Čarostřelec, předehra k opeře
18. F.Schubert: Klavírní kvintet A-dur „Pstruh", IV.věta - Andantino
19. R.Schumann: Klavírní koncert a-moll, úvodní část
20. F.Chopin: Etuda c-moll op.10, č.12 „Revoluční"
21. F.Mendelssohn-Bartholdy: Houslový koncert e-moll op.64, I.věta - Allegro molto appasionato
22. H.Berlioz: Fantastická symfonie, I.věta "Sny, vášně"
23. H.Berlioz: Fantastická symfonie, V.věta "Sen o sabatu čarodějnic"
24. F.Lizst: Symfonická báseň" Preludia"
25. R.Wagner: Bludný Holanďan - l.jednání - árie Holanďana "Čas můj ten tam"
26. G.Verdi: Rigoletto - 3.jednání - árie vévody a vokální kvartet
27. M.P.Musorgskij: Obrázky z výstavy, "Promenáda" - klavírní verze
28. M.P.Musorgskij: Obrázky z výstavy, "Promenáda" - instrumentace M.Ravela
29. P.I.Čajkovskij: Klavírní koncert č.1 b-moll, I.věta, úvod
30. G.Mahler: Symfonie č.3 d-moll, I.věta, úvodní část
Hudba XX. století
31. C.Debussy: Moře, II.část - Hra vln
32. M.Ravel: Bolero
33. I. Stravinskij: Svěcení jara, úvod
34. A.Schönberg: Ten který přežil Varšavu, op.64 (dramatická kantáta)
35. A.Berg: Vojcek - III. jednání, scény 4. a 5.
36. G.Gershwin: Rhapsody in blue B-dur
37. B.Britten: Orchestrální variace a fuga na Purcellovo téma „Průvodce mladého člověka
orchestrem"
38. C.Orff: Carmina Burana I.část
39. A.Honegger: Pacific 231 (symfonická věta č.1)
40. D.D.Šostakovič: Leningradská symfonie I.věta - úvod, vojenský pochod
41. S.Prokofjev: Klasická symfonie D-dur, I.věta – Allegro
Výběr skladeb z dějin české hudby
42. K. Harant z Polžic a Bezdružic: Qui Confidunt In Domino /moteto/
43. A.V. Michna z Otradovic: Missa Sancti Venceslai - Sanctus /mše/
44. B. M. Černohorský: Laudetur Jesus Christus /moteto/
45. J. D. Zelenka: Responsoria Svatého týdne - č.9 Caligaverunt oculi mei /moteto/
46. J. D. Zelenka: Capriccio č.4 A-dur pro orchestr, I.část - Allegro assai /conc.grosso/
47. J. Mysliveček: Abrahám a Izák - recitativ Izáka „Eterno Dio" /oratorium/
48. J.A. Benda: Medea, 6. výstup - Allegro, Médeino rozhodnutí /melodram/
49. J.V. H.Voříšek: Symfonie D-dur, I. věta - Allegro con brio
50. J. V. H. Voříšek: Symfonie D-dur, III. věta - Scherzo
51. B. Smetana: Má vlast - Šárka /symfonická báseň/
52. B. Smetana: Má vlast - Blaník
53. B. Smetana: České tance - Cibulička /klavírní cyklus/
54. Antonín Dvořák: Symfonie č.9, e-moll „Z Nového světa", I.věta - Adagio, Allegro molto
55. A. Dvořák: Smyčcový kvartet F-dur „Americký", I.věta - Allegro, ma non troppo
56. A. Dvořák: Česká suita D-dur, V.část - Finále /Furiant/
57. J.Suk: Serenáda Es-dur pro smyčce, op.6, I. část - Andante con moto
58. V. Novák: Slovácká suita - U muziky
59. L. Janáček: Maryčka Magdonova /mužský sbor/
60. L. Janáček: Taras Bulba - č.1 Smrt Andreje /symfonická rapsódie/
61. L. Janáček: Sinfonietta - č.2 Andante
62. B. Martinů: České madrigaly - č.4 Hej, máme na prodej /smíšený sbor/
63. B. Martinů: Česká říkadla - č.4 Mořena, Mořena /ženský sbor/
64. B. Martinů: Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány,
I. věta - Poco allegro
Soubor lidových písní na SBZ
1. Jak jsi krásné neviňátko
2. Veselé vánoční hody
3. Jenom ty mě, má panenko, pověz
4. Měla jsem chlapce, nemám nic
5. Ej, od Buchlova větr věje
6. Na rozloučení mý potěšení
7. Ach, synku, synku
8. Ach, není tu, není
9. Ó, hřebíčku zahradnický
10. Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku
11. Rožnovské hodiny
12. Široký hluboký
13. Okolo Třeboně
14. Černé oči jděte spát
15. Voděnka studená
16. Kdyby byl Bavorov
17. Kdybys měla, má panenko, sto ovec
18. Měla jsem milého sokolíka
19. Ten chlumecký zámek
20. Až já pojedu přes ten les
21. Což se mě, má milá, hezká zdáš
22. Dobrú noc, má milá, dobrú noc
23. Ej, lásko, lásko
24. Koulelo se, koulelo
25. Muzikanti, co děláte
Písně se mohou hrát z notového zápisu (zpěvník), kde je zapsaná pouze melodie s akordickými značkami (mohou být i funkčně-harmonické značky). Nepožaduje se hraní písní v transpozicích.
Student předloží ke zkoušce soubor 10 sborových skladeb (včetně zvukových nahrávek a partitur ve dvou exemplářích), které reprezentují nejvýznamnější období hudebního vývoje od renesance do současnosti. Zde jsou zastoupeny skladby pro všechny typy pěveckých sborů (dětský, ženský, smíšený, mužský - s preferencí toho, k němuž má student sám nejblíže), skladby a capella i s nástrojovým doprovodem, skladby skladatelů různých národností, a tedy i v různých jazycích.
Na vylosované skladbě student předvede:
- pěvecké zvládnutí (zpěv všech hlasů),
- nástrojové zvládnutí partitury (hra jednotlivých hlasů, hra všech vokálních partů, u instrumentálních skladeb hra vokálních partů s upraveným doprovodem),
- dirigentské zvládnutí zpaměti,
- rozbor interpretačních problémů (pěveckých, intonačních, rytmických) a návrh jejich řešení,
- informovanost o skladateli, vzniku skladby, jejím historickém zařazení apod.,
- základní metodický postup při jejím nácviku.
Tématické okruhy:
- hudba evropské renesance
- vokální a vokálně – instrumentální hudba období baroka,
- sborová tvorba českého nebo evropského klasicismu,
- sborová tvorba evropského romantismu,
- česká sborová tvorba romantická,
- česká sborová tvorba 1. poloviny 20. století,
- česká sborová tvorba 2. poloviny 20. století,
- světová sborová tvorba 20. století,
- sborová úprava lidové písně (české, moravské, slovenské i jiného národa),
- sborová tvorba „populární" (spirituál, pop, jazz, muzikál apod.)
Okruhy skladeb pro státní bakalářskou zkoušku z oboru sbormistrovství:
-
Hudba evropské renesance
Jacobus Gallus - Clare vir
Orlando di Lasso - Madona ma pieta, Mattona mia cara
Hans Leo Hassler - Tanzen und springen
G, P. da Palestrina - Adoramus te -
Vokální a vokálně-instrumentální hudba období baroka
J. S. Bach - Suscepit Israel
G. F. Händel - Aleluja (z oratoria Mesiáš)
G. B. Pergolesi - Stabat Mater (výběr) -
sborová tvorba českého nebo evropského klasicismu
W. A. Mozart - Ave verum corpus
J. V. Mysliveček - Notturno A dur
K. B. Kopřiva - Salve Regina -
sborová tvorba evropského romantismu
G.Verdi - Laudi alla Vergine
A.Bruckner - Locus iste
S. S. Rachmaninov - Bogorodice děvo -
česká sborová tvorba romantická
B. Smetana - Za hory slunce zapadá, Přiletěly vlaštovičky
B. Smetana - kantáta Česká píseň ( výběr)
A. Dvořák - výběr z Moravských dvojzpěvů ( Dyby byla, Prsten, Život vojenský)
A. Dvořák - výběr z cyklu V přírodě ( Napadly písně)
A. Dvořák - Hostina -
česká sborová tvorba 1.pol.20.stol.
L. Janáček - Láska opravdivá
B. Martinů - Petrklíč (výběr z cyklu) -
česká sborová tvorba 2.pol.20.stol.
M. Raichl - Brusič mráz
P.Eben - Zelená se snítka (výběr z cyklu)
P. Eben - O vlaštovkách a dívkách (výběr z cyklu)
Zd. Lukáš - Pocta tvůrcům (výběr z cyklu) -
světová sborová tvorba 20.stol.
J. Busto - Salve Regina
A. Tučapský - Pět velikonočních motet ( výběr z cyklu)
J. Leavitt - Kyrie -
sborové úpravy lidových písní
M. Raichl - Tancuj, tancuj
O. Mácha - Moravské milostné písně ( výběr z cyklu)
