Testy se zvýšením tlaku v plicích

 

Zvýšeného tlaku v plicích docílíme výdechem proti odporu, který následně brání přívodu žilní krve do srdce. 

Příkladem těchto testů je Valsavův pokus, Flackova či Bűrgerova zkouška.

 

Zdatný – zvýší se napětí svaloviny žilního systému, to překoná tlak v plicích a srdce tepe skoro stejně a 

                   tlačí krev dál beze změn

 

Nezdatný – napětí stěn žilního systému nestačí na zvýšený tlak, do srdce se dostane málo krve, to zvýší 

                        frekvenci a tlačí před sebe málo krve /TK nižší/

 

Nemocný či přetrénovaný – žilní tlak nestačí na odpor, do srdce nic nejde, výsledkem je zběsilý nárůst 

                           SF či TF a srdce nic před sebe netlačí /TK nízký, někdy až nedostatek kyslíku v mozku=synkopa/

 

 

Valsavův pokus

 

Pomůcky:

Tonometr, fonendoskop, stopky

 

Postup:

1)      Test se provádí vleže bez podložení hlavy.  Po 15 min zklidnění ve výchozí poloze odečteme hodnoty STK a TF.

2)      Po hlubokém vdechu provede proband usilovný výdech v časovém rozmezí 10-15s s uzavřenou hlasivkovou štěrbinou.

3)      Vyzveme jedince, aby začal normálně dýchat, odečteme STK a TF /v 10s úsecích/.

 

Vyhodnocení:

Hodnotíme stupeň odchýlení oběhové odpovědi od normálu, která může značit únavu, nemoc či přetrénování. Hypertenze a bradykardie 

/je z 85% známkou slabší kontrakce myokardu. Průměrové změny TF a STK v průběhu tohoto pokusu u 151 zdravých mužů 

/pr. věk 33 let/ lze vypozorovat z grafu. Hodnoty zaznamenáváme do protokolu.

 

Flackova zkouška

 

Pomůcky:

Upravený tonometr /místo manžety má jen výstup gumové, pevné hadice/, stopky

 

Postup:

Vyšetřovaný se zklidní v sedu na židli, 3x se zhluboka nadechne a vydechne, přiloží náustek k ústům a snaží se plynule 

udržovat sloupec rtuti na hodnotě 5,26 kPa /40 mmHg/. K delšímu udržení konstantní hodnoty sloupce rtuti si nesmí vyšetřovaný 

pomáhat jazykem. Pokud test trvá méně než 30 s, nehodnotíme, osoba ztratila motivaci k dokončení testu. 

Měříme tepovou frekvenci v pětisekundových intervalech. Výsledky zaznamenáváme do protokolu.

 

Vyhodnocení:

 

1)      zdatný: v žádném ze sledovaných úseků nepřesáhla hodnota SF 7 tepů (5 - 7 tepů)

2)      průměrně zdatný /netrénovaný/:  SF =7 - 9 tepů

3)      podprůměrně zdatný /nemoc, přetrénování, únava/: SF nad 10 tepů

4)      nedostatečně zdatný: SF nad 10 tepů v prvních úsecích s následným poklesem

 

(převzato z Kučera a kol., 1999)

 

 

Bürgerova zkouška

 

Pomůcky:

tonometr, stopky

 

Postup:

1. v klidu, při klidném dýchání, 10 hlubokých vdechů během 20 s,

2. ihned po zahájení výdechu proti odporu 5,26 kPa (40 mm Hg) odečteme TK1

3. na konci 20 s výdechu proti odporu odečteme TK2

4. ihned po obnoveném dýchání odečteme TK3

5. po 20 s od zahájení normálního dýchání odečteme TK4

 

Vyhodnocení:

1)výborná kardiorespirační zdatnost:

V průběhu 10 vdechů se mění STK1 jen nepatrně. U STK2 dochází jen k nepatrnému snížení,  STK4 se rychle normalizuje.

 

2)průměrná zdatnost

Nacházíme pouze minimální změny, hlavně při zahájení výdechu proti odporu /TK1/. 

Nacházíme dokonce vzestup STK po ukončení výdechu opět vzestup o dalších 2,63 kPa /20 mm Hg/. 

Po ukončení pokusu nastává návrat k normě.

 

3)podprůměrná zdatnost

Zaznamenáváme značný pokles TK1, během výdechů pokračovaní v poklesu až o 5,26 kPa /40 mm Hg/. 

Po testu se drží hodnoty TK3 nad TK1, po skončení pokusu nalézáme výchozí STK.

 

grafu vyčteme příklady oběhových reakcí:

Legenda:      A.. průměrná zdatnost

                         B.. podprůměrná zdatnost

                         C.. výborná zdatnost

 

Zpět na hlavní menu