Testy kombinované
Schneiderova zkouška
/kombinace ortoklinostatické a výstupové zkoušky/
Pomůcky:
stopky, tonometr, fonendoskop, tabulky
Postup:
1) Vyšetřovaný se uklidní v klinostáze po dobu 5 minut. Změříme 3x SF1 ve 20s intervalech.
Je-li již frekvence konstantní, zapíšeme SF1 za min., stejně měříme i TK1.
2) Potom se vyšetřovaná osoba postaví, ihned odečteme SF2 a po 2 minutách klidného stoje
změříme znovu SF3 v intervalu 20 sekund, přepočteme na hodnotu minutovou.
Podobně získáme i STK2.
3) Pokusný jedinec vystupuje na stoličku /5x za 15 s/.
4) Ihned po skončení cvičení počítáme SF4 v 5s intervalech po dobu 2 minut.
První hodnotu přepočteme na minutovou.
5) Dále sledujeme, kdy se naměřené hodnoty SF blíží k normálu.
6) Porovnáme naměřené údaje s tabulkami. Výsledek zkoušky hodnotíme počtem dosažených bodů.
Porovnání hodnot SF1 a SF2 vzhledem k věku
|
SF1 |
Body |
|
|
SF2 |
|
|
|
|
|
0-10 |
11-18 |
19-26 |
27-34 |
35-42 |
|
<60 |
3 |
3 |
3 |
2 |
1 |
0 |
|
61-70 |
3 |
3 |
2 |
1 |
0 |
-1 |
|
71-80 |
2 |
3 |
2 |
0 |
-1 |
-2 |
|
81-90 |
1 |
2 |
1 |
-1 |
-2 |
-3 |
|
91-100 |
0 |
1 |
0 |
-2 |
-3 |
-3 |
|
101+ |
-1 |
0 |
-1 |
-3 |
-3 |
-3 |
(převzato z Kryl a kol., 1990)
Porovnání hodnot SF3 a SF4 vzhledem k věku
|
SF3 |
Body |
|
|
SF4 |
|
|
|
|
|
0-10 |
11-20 |
21-30 |
31-40 |
41-50 |
|
60 –
70 |
3 |
3 |
3 |
2 |
1 |
0 |
|
71 –
80 |
3 |
3 |
2 |
1 |
0 |
0 |
|
81 –
90 |
2 |
3 |
2 |
1 |
0 |
-1 |
|
91 –
100 |
1 |
2 |
1 |
0 |
-1 |
-2 |
|
101 –
110 |
1 |
1 |
0 |
-1 |
-2 |
-3 |
|
111 –
120 |
0 |
1 |
-1 |
-2 |
-3 |
-3 |
|
121 –
130 |
0 |
0 |
-2 |
-3 |
-3 |
-3 |
|
131+ |
-1 |
0 |
-3 |
-3 |
-3 |
-3 |
(převzato z Kryl a kol., 1990)
Vyhodnocení:
méně než 6 bodů………..velmi malá zdatnost
6 – 8 bodů..............……..slabá zdatnost
9 – 11 bodů.............…….průměrná zdatnost
12 –13 bodů.............…….dobrá zdatnost
14 –18 bodů……..............výtečná zdatnost
Letunovova zkouška /kombinace dřepů, skippingu a běhu na místě/
Pomůcky:
Metronom, tonometr, fonendoskop, stopky, /sporttester/
Postup:
1) Uklidněného probanda posadíme na židli a změříme mu SF a TK. Manžetu necháme na paži, odpojíme hadičku.
2) Vyšetřovaný provede 20 dřepů za 30s, ihned po zátěži odečteme SF a TK. Totéž provedeme 2.minutu a 3.minutu
po fyzické aktivitě v intervalech 10s.
3) Další částí testu je vysoký skipping 15s na místě s největší možnou intenzitou a energickou prací paží.
Zjišťujeme dané hodnoty stejným způsobem jako v předešlé části testu, ale až do 4.minuty.
4) Poslední část zahrnuje volný běh na místě /pro muže 3 minuty, pro ženy 2 minuty/ za udávání tempa
metronomu 180 kroků/min. Stejným způsobem odečítáme TK a SF až do 5.-6.minuty.
5) Převedeme hodnoty SF na minutové.
Vyhodnocení:
U trénovaných jedinců naměřil Letunov ve všech případech normotonický typ křivky.
U přetrénovaného organismu nejčastěji reakci stupňovitou.
Při nějakém např. infekčním typu onemocnění zaznamenáváme nejčastěji hypotonickou odpověď.
Starší osoby mívají stupňovitý nebo hypertonický typ reakce, rekonvalescenti reagují stupňovitým tvarem.
Kardiaci mívají často hypotonický a dystonický tvar křivky, zřídkakdy stupňovitý.
1. Normotonická reakce
SF se vrací k normální hodnotě po dřepech i po rychlém běhu do jedné minuty, po poslední části zkoušky / běh/ do 4 minut.
Maximální TK nevystoupí nad normální hodnoty, rychle se vrací ke klidové hodnotě.
2. Dystonická reakce
Po zatížení zjišťujeme výrazné snížení diastolického krevního tlaku. Systolický tlak krevní stoupá. Změny SF jsou velké,
návrat k výchozím hodnotám je zpomalen.
3. Stupňovitá reakce
Ihned po zatížení STK stoupne, ale je nižší než ve druhé a třetí minutě zotavování. Teprve v dalších minutách klesá,
ale nedosáhne výchozích hodnot, často značně klesá DTK. SF se zrychluje, v odpočinkových etapách se však nevrací
ke klidovým hodnotám.
4. Hypertonická reakce
STK stoupá vysoko (na 24,2 kPa = 200 mmHg i výše), SF se značně zrychluje. DTK je stejný nebo stoupá.
5. Hypotonická reakce
STK stoupá jen málo, SF však značně a jen pomalu se vrací k normě.
Pachon-Martinetova zkouška /kombinace ortoklinostatické zkoušky a fyzické zátěže-dřepů/
Pomůcky:
Tonometr, fonendoskop, stopky
Postup:
1) Vyšetřovaný se položí na podložku, zklidní se /5 min/. Měříme TK a SF. Proband se postaví během 5s a ihned potom
znovu měříme dané hodnoty.
2) Jedinec provede 20 dřepů za tempa dřep/2s. Dřep provádíme tak, že se dotkneme hýžděmi pat a hrudník držíme vzpřímeně.
Ihned po výkonu odečteme TK a SF a pak znovu až do návratu ke klidovým hodnotám každou minutu.
Vyhodnocení:
Zdatný
Po stoji SF nepřesáhne zvýšení o 10 tepů/min, STK o 20 mmHg a DTK o 10 mmHg. Po dřepech stoupá SF maximálně o 24 tepů/min,
STK o 30 mmHg a DTK o 20 mmHg.
Nezdatný
Hodnoty SF a TK přesáhnou výše zmíněné.
Nemocný
Zvýšení SF po dřepech o více jak 100 tepů/min a návrat ke klidovým hodnotám o 2-3 min později.